Kulturně historické památky

 

Pravěk

 da_034_sm.jpg 3.8K           
        
Z mladší doby kamenné a doby bronzové pochází bezpočet kamenných hrobek, které v podobě malých kopečků na vyvýšených místech tvoří nepřehlédnutelnou součást krajiny. Starší jsou dolmenové hroby (Dysse), které se dělí na podélné nebo kulaté. Někdy jsou skryté pod zemí, jindy jsou majestátní kameny zcela obnažené, jako Stendysse u Sømarke na ostrově Møn nebo Troldkirken u Ålborgu. Největší z nich jsou přes sto metrů dlouhé, např. Lindeskov na východním Fynu nebo Grønsalen na západním Mønu. Novější jsou hrobky s postranními vchody, do kterých bylo pohřbíváno po delší dobu (Jaettestue). Mívají jeden nebo dva úzké vchody, které po několika metrech ústí do pohřební komory (nebo více komor). Často jsou přístupné, ale neosvětlené, v některých jsou připravené svíčky, někdy dokonce elektrické osvětlení (Troldhøjen u Stenstrupu, sz Sjaelland). Dnes jsou samozřejmě prázdné, jak kdysi vypadal vnitřek takové komory je vidět v Národním muzeu v Kodani.

            Pozoruhodné nálezy vydaly dánské bažiny a vřesoviště, do kterých se ukládala těla rituálně zabitých obětí i jiné votivní dary. Mezi nejvýznamnější patří nálezy zlatých rohů, zlatého vozu z Trundholmu a stříbrného kotle z Gundestrupu (obojí z Odsherred - sz Sjaelland), který vyniká bohatstvím mytologických námětů, prozrazujících thrácko-keltský původ. Oba jsou v Národním muzeu. Čest být nejznámější lidskou obětí připadla "Muži z Grauballe", obětovanému před více než dvěma tisíci lety (dnes v prehistorickém muzeu Moesgård jižně od Århusu).

            Pravěký způsob života je rekonstruován v pokusných centrech, nejvýznamější je Lejre u Roskilde a pravěký skanzen Hjerl Hede v západním Jutsku.

  

Vikingové 

            Na svoje vikingské předky jsou dáni jaksepatří pyšní a tomu odpovídá i prezentace památek na jejich dobu. Dominují - jak jinak - lodě. V šedesátých letech bylo v přístavu Roskilde zřízeno muzeum pro lodě, potopené v Roskildském fjordu. Nejvýznamější panovník 10. století, Harald Modrozubý, nechal postavit opevněná centra z domů ve tvaru převrácených lodí - jejich zbytky jsou u Odense (Fyn), ve Fyrkat u Hobro a Aggersborgu u Limfjordu (Jutsko) a především v Trelleborgu u západního pobřeží Sjaellandu. Přechod ke křesťanství je názorně vidět na symbióze pohanských pohřebních komor a kostela v Jellingu, největší pohřebiště je Lindholm Høje severně od Ålborgu.

 

 Runy 

  da_010_sm.jpg 3.0K           Runové písmo se na území Dánska začalo užívat již dávno před Vikingy (asi od 3. století), největší rozmach se klade do desátého století a ve specifických případech (kalendář, kryptografie) se udrželo až do 15. století. Dělí se na staré o 24 znacích, zvané podle počátečních písmen "futhark" (3.-8. století). To tvoří základ všech ostatních a bylo považováno za posvátné (je třeba na malém zlatém rohu). Vikingské runy (8.-11. století) mají pouhých šestnáct písmen. Bývaly tesány do kamenů vztyčovaných na památku zemřelých, po kterých se vlní nejrůznějšími směry. Od 10. století se k vyjádření chybějících hlásek začalo používat teček a příčných čar, které jsou typické pro středověké runové nápisy. Nejmladší runové kameny z vrcholného středověku - tedy již v kristianizovaném Dánsku - jsou k vidění na Bornholmu. Na počátku vědeckého zájmu o runové památky stojí polyhistor, lékař Christiana IV. Ole Worm, který podnítil jejich shromažďování do Kodaně. Dnes je sbírka kamenů s runovými nápisy ve zdejším Národním muzeu, z ostatních, zachovaných in situ, jsou proslulé dva kameny z Jellingu a asi tucet bornholmských.

  

Středověk

             Naprostá většina typických farních kostelíků má románský základ. Původní románský půdorys sestával z hlavní lodě a východní apsidy, doplněných později o věž, často již gotickou. Stavělo se z kamene, poté (od konce 12. století) z cihel. O mnoho pozdější jsou příčné lodi a další přístavby. Charakteristické jsou žulové křtitelnice a především fresky v některých kostelích, které plnily funkci bible chudých (biblia pauperum) tím, že vyprávěly biblické příběhy, hlavně "o počátku": o Adamovi a Evě nebo narození Ježíše, ale i mnohé další. Nejkrásnější jsou ty z Elmelundské školy na ostrově Møn (Elmelunde, Keldby, Fanefjord) nebo Isefjordské školy sz Sjaellandu (např. Højby), malované na vlhkou omítku. Příklad malby na suchou omítku se zachoval jen vyjímečně (Hedensted Kirke u Vejle, Jutsko). Raritou je krásný dvoupodlažní interiér kostela v Ledøje u Kodaně.

            Z hradů zbylo pomálu, impozantní je poloha gotického hradu Spøttrup na poloostrově Salling v Limfjordu.

  

Renesance

 da_013_sm.jpg 3.3K        
         
Dánská renesance (a vlastně i baroko) - to jsou především letní sídla královské rodiny, jejichž stavbou proslul Christian IV., který jim také vtiskl specifický dánský charakter. Nelze vynechat Hamletův Kronborg v Helsingøru a Rosenborg v Kodani, naprosto pohádkové je šlechtické sídlo Egeskov na Fynu.

  

Baroko

             Nástup baroka se kryje s počátkem absolutismu. V Kodani u Nyhavn byl postaven zámek Charlottenburg, po požáru přestavěno královské sídlo Christiansborg, později vznikla současná královská rezidence Amalienborg, součást velkorysého urbanistického projektu. Mimo Kodaň je nejznámější Valdemar's Slot u Tåsinge mezi ostrovy Fyn a Langeland a Ledreborg u Roskilde. Typickým rysem od středověku po baroko je využití vodních ploch jako obranného i dekorativního prvku.