Přírodopisné a zeměpisné poměry

 

da_038_sm.jpg 3.1K            Dánsko je tvořeno Jutským poloostrovem, který k celkové rozloze přes 43.000 km² přispívá více než polovinou (23.872 km²), a několika sty ostrovy. Nejvýznamnější jsou Sjaelland (Zeeland) o rozloze 7.031 km², kde je největší koncentrace obyvatel především díky kodaňské aglomeraci; Vendsyssel-Thy (4.685 km²), což je vlastně severní část Jutska, oddělená Limfjordem; Fyn (2985 km²), který leží mezi Jutskem a Sjaellandem, s centrem v Odense; Lolland, Falster a Møn, ostrovy jižně od Sjaellandu, navzájem spojené mosty; AErø, Langeland a Tåsinge jižně od Fynu; Bornholm, nejvýchodnější část Dánska. Autonomní dánské oblasti jsou Grónsko a Faerské ostrovy. Suchozemskou hranici má Dánsko pouze s Německem (necelých 70 km), pobřeží má délku kolem 7.300 km, což mu zaručuje 104.000 km² vodní plochy. Salinita kolísá od necelého procenta u Bornholmu po 3,5 % v Severním moři. Od zbytku Skandinávie oddělují Dánsko od západu na východ průlivy Skagerrak, Kattegat a Øresund. Jutsko od Fynu odděluje Malý průliv (Lille Baelt), Fyn od Sjaellandu Velký průliv (Store Baelt).Nejvýznamnějším rybářským přístavem je Esbjerg na jz pobřeží Jutska, loví se sledi, herinci, makrely, lososi a další ryby, převážně v Atlantiku.

   da_039_sm.jpg 2.7K          Země leží v mírném pásu, má chladné léto (průměr 16°) a mírnou, deštivou zimu (průměr 0,5°). Dánové sami žertem říkají, že mají dvě roční období - bílou zimu a zelenou zimu, přičemž ta zelená je horší, protože se netopí. Nejvíce prší od září do listopadu, nejméně v dubnu. Teplejší a sušší oblast tvoří ostrovy Lolland, Falster, Møn a jih Sjaellandu. Ráz krajiny je rovinatý, mírně zvlněný. Nejvyšší "horou" je buď Ejer Bavnehøj, nebo Yding Skovhøj s umělým navýšením z doby bronzové (obě asi 180m), průměrná nadmořská výška je 30 metrů, některé úrodné oblasti leží dokonce pod úrovní hladiny světového oceánu. Řeky, či spíše říčky jsou kvůli malým výškovým rozdílům nevýznamné, nejdelší Gudenå (Jutsko) měří 158 km. Významnou plochu zabírají jezera, slaná i sladkovodní, zato podíl bažin a mokřadel klesl za sto let z více než 20 na 1-3%. Lesní plocha se za stejnou dobu zvýšila za sto let ze 4 na 12%. Převládají listnaté lesy, jehličnany jsou pěstovány z hospodářských důvodů nebo jako ochrana pobřeží před vodou a pískem (tzv. Sandfludplantagen, např. v Rørvig,  Sjaelland).Skoro dvě třetiny země jsou využity jako orná půda (nejvíc v celé Evropě), která je převážně v držení farmářských rodin. Dánsko má největší výnosy v pěstování obilí.

            Intenzivní zemědělství nesvědčí původní fauně a flóře, k nejohroženějším ekosystémům patří vřesoviště, z rostlin lišejníky. Výborné podmínky naopak mají vodní a stěhovaví ptáci.

            Z 5,275 milionu Dánů žije 80% ve městech, z kterých jsou největší Kodaň (1,4 milionu obyvatel s předměstími) na východním Sjaellandu, Århus (225.000) ve východním Jutsku a Odense (170.000) na Fynu.