Sión  
Hora Scopus
Jemin Moše

Mea Šearim  
  

Muzea

Megiddo
Mrtvé moře
Safed

Středomořské pobřeží

Tel Aviv - Jaffa

 

Sión

            Starověký Sión byl hned vedle chrámu, chráněn Kidrónským a Hinómským údolím (dnešní Ophel, čti Ofel). Byl napájen vodou z pramene Gíchónu, kterou nechal král Chizkijáš (2. polovina 8. století před n.l.) svést tunelem Šiloach do ohrazeného města. Prohlídka tunelu je poučná, ale vede částečně vodou. Dnes se Sión říká území, které leží poněkud západněji a začíná vně hradeb za Siónskou bránou. K nejčastěji navštěvovaným místům patří díky hrobu krále Davida, jsou tu kostely z první poloviny 20. století, které skrývají starší stavby: na místě františkánského kláštera stál kostel již v 7. století, z křižácké doby se dochovala kaple a gotický sál v 1. patře "coenaculum", pod kostelem svatého Petra při kohoutím zakokrhání jsou sklepy a nádrže krále Heroda. Za pozornost stojí i síň holokaustu (Chamber of the Holocaust).

Hora Scopus

            leží severně od Olivové hory, mezi lety 1948 a 1967 byla izraelskou enklávou na jordánském území. Její dominantou je kostel Augusta Viktoria, již v roce 1925 na ní byla založena Hebrejská univerzita, vyrostla tu i nemocnice Hadasa. Hadasa je pojmem i mezi výtvarníky, má totiž stejnojmennou pobočku v západním Jeruzalémě se synagogou, jejíž okna zdobí Chagallovy vitráže, které symbolizují 12 izraelských kmenů.

Jemin Moše

            Nejstarší židovská čtvrť za hradbami, pojmenovaná po mecenáši Mosesi Montefiore, který tu má muzeum. Dnes je uměleckou čtvrtí. Ohraničuje ji ulice Hamelekh David s luxusním hotelem King David, postaveným již 1930. Část vyhodil do povětří Menachem Begin při nepokojích 1946, dodnes tu bytují významné návštěvy včetně prezidenta Havla. U hotelu je pravoslavný kostelík sv. Jiří s hrobkou Herodovy rodiny.

Mea Šearim

            byla založena 1875 pod vedením rabi Auerbacha. Ultraortodoxní Židé v ní žijí způsobem, který evokuje atmosféru polských štetlů (židovských městeček) minulých století. Shluk domků, synagog a kabalistických učeben spolu s tradičním oblečením jeho obyvatel přenese do minulých světů.

Muzea

            Nejhlubší dojem zanechá památník obětem holokaustu Jad Vašem, založený 1954. Pojednává téma v mnoha polohách, od temné beznaděje expozice, věnované mrtvým dětem po ocenění statečnosti v Aleji spravedlivých. Zároveň je i mamutím archivem, knihovnou a studijním centrem.

            Velmi reprezentativní je areál Izraelského muzea, zaměřeného na archeologii, světové a židovské umění. Jistě zaujme Palác knihy (Hechal Hasefer), důstojný příbytek svitků od Mrtvého moře, v jehož středu je rozvinut téměř kompletní svitek Izajáše. Exteriér symbolizuje místo nálezu: tvar budovy má tvar nádob, v kterých se svitky přechovávaly, jezírko zastupuje Mrtvé moře. Vedle stojí muzeum biblických zemí a jen pár minut vzdálen je izraelský parlament - Knesset. I sem se chodí jako do muzea, hlavně kvůli Chagallovým tapisériím. Symbolem izraelské státnosti je sedmiramenný svícen (menora) úctyhodných rozměrů, stojící před budovou.

 

Megiddo

je snad nejprestižnější archeologická lokalita v Izraeli. Leží na dávné křižovatce dálkových cest a v jeho blízkosti se odehrála řada bitev - bojovali tu egyptští faraoni, staroizraelští soudci Barak a Debora i Angličané s Turky v roce 1918. Jejich velitel Allenby si po dobytí Palestiny směl říkat "lord Allenby z Megidda".Odkrývání jednotlivých vrstev trvalo desítky let a je zachyceno v muzeu na úpatí pahorku. Ten byl osídlen již před více než osmi tisíci lety a s každým novým osídlením narůstal až do dnešní dvacetimetrové výšky. Byly objeveny staré kultovní stavby a chrámy Kenánců, masivní opevnění z různých dob apod. Vrcholný rozkvět spadá do pozdní doby bronzové (13. století před n.l.): byl vykopán královský palác se zlatým pokladem a jedinečnou sbírkou předmětů ze slonoviny, jižně od něj masivní brána a čtvercový chrám, který vzal za své při dalším kopání. Za krále Achaba (875 - 853 před n.l.) byla vybudována masivní sýpka, vodovodní tunel ne nepodobný tomu jeruzalémskému a koňské stáje pro 492 koní. Ti byli důležitým článkem Achabova vojska, vždyť podle asyrského nápisu vyslal do bitvy u Karkaru na dva tisíce válečných vozů. Starý Zákon se o Megiddu zmiňuje především v souvislosti se stavební  a správní aktivitou krále Šalomouna, kdy tvořilo spolu s Chacórem, Gezerem a - pochopitelně - Jeruzalémem strategické opory říše, avšak archeologie tyto zprávy nepotvrzuje - z desátého století před n.l. se nenašlo prakticky nic, co by "stálo za řeč".

           

Mrtvé moře

            je bezpochyby jedním z hlavních magnetů Izraele. Jeho hladina - jakkoli to zní nelogicky - leží 400 metrů pod mořskou hladinou a díky vypařování a nedostatečnému napájení stále klesá - asi o metr za čtyři roky. Proto se plánuje stavba kanálu, který by zajistil dostatečný přísun vody ze Středozemního moře a zachoval tak jeho skvělé léčebné vlastnosti. Mrtvé moře je jedinečné především vysokým obsahem rozpuštěných solí - plných 33%. Z nich polovinu tvoří chlorid hořečnatý, čtvrtinu chlorid sodný, osminu chlorid vápenatý, 4% uhličitan draselný (potaš), zbytek tvoří bromidy, zinek, železo a síra. Komu je to málo, může si dopřát koncentrát - proslulé tmavé bahno, které posiluje krevní oběh a vlasy a absorbuje škodlivé toxiy. Fascinující efekt vzniká silným odpařováním - nad mořskou hladinou se tvoří opar, který filtruje škodlivé ultrafialové sluneční záření a umožňuje tak delší pobyt na přímém slunci. Vyšší je i procento kyslíku v ovzduší - 23% proti průměrným 21%, které otevírá dýchací cesty a ulehčuje fyzická cvičení. Působením vody a slunce se v lázních na pobřeží léčí široká škála kožních onemocnění - lupenka, akné, atopický ekzém, vitiligo, ichthyosis. Především v léčbě lupenky se dosahuje skvělých výsledků - vyléčení či významné zlepšení v 85% případů. Ideální pacient by měl v místních lázních strávit každý půlrok jeden měsíc. Nejproslulejší léčebnou procedurou jsou bezesporu bahenní zábaly, pozornost se ale věnuje i hotovým lékařsko-kosmetickým výrobkům (mnohé jsou k dostání i v ČR, např. značky Ahava) nebo i psychoterapii.

            K nejznámějším lázeňským střediskům patří Ejn Gedi severně od Masady. Kromě standartního "mrtvomořského" vybavení (masáže, sladkovodní bazén, vybavená pláž) se pyšní termálními prameny s konstantní teplotou 38° Celsia, které napouští šest bazénů. Informace: Ein Gedi Spa: Tel: +972-7-6594760, Tel: +972-7-6594813, Fax: +972-7-6584137

            Ve zdejší, stejnojmenné oáze je unikátní botanická zahrada s osmi sty druhy rostlin a stromů včetně datlových palem, myrhy nebo "Sodomské jabloně". Vedle je Kaktusový park s tisíci druhy suchomilných rostlin. Pestré jsou sportovní možnost - v Ejn Gedi bylo postaveno Olympijské sportovní centrum, které nabízí služby týmům z celého světa. je tu nejlepší izraelská skála pro volné šplhání obtížnosti Omega, široká 150 a vysoká 80 metrů. Pořádají se safari v Judské poušti nebo návštěvy u beduínů. Spojení: Kibbutz Ein Gedi. M.P.Dead Sea, Israel 86980. Hotel: Tel: +972-7-6594222, Fax: +972-7-6584328.

                Největším konkurentem Ejn Gedi jsou luxusní lázně Ejn Boqeq, které byly postaveny jižně od Masady, nedaleko místa, kde ležela biblická města Sodoma a Gomora,

            Nejen lázněmi žije okolí Mrtvého moře. Ve vědeckých kruzích ho proslavil jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů tohoto století - středisko židovské esénské sekty v Kumránu, položené severozápadně, vysoko nad mořem. Podle současníka esénů, židovského historika Josepha Flavia, to bylo výhodné místo, kam již nevystupovaly "škodlivé výpary ze Solného moře" (tak zní dodnes hebrejský název Mrtvého moře - "Jam hamelach"). Před padesáti lety tu (tehdy vlastně na jordánském území) během intenzivních vykopávek mezinárodní tým odhalil nejen pozůstatky života rigidní náboženské komunity, ale především její bohatou literaturu, která vypovídá o náboženských představách Ježíšových současníků, historických událostech 2. století před n.l. - 1. století n.l., procesu tradování svatých textů Starého zákona a mnohém dalším. Texty svitků od Mrtvého moře byly psány na pergamen, papyrus, ale i kov a nalezeny v několika těžko přístupných jeskyních u Kumránu. Dnes jsou některé (především světoznámý Velký Izajášův svitek) vystaveny v muzeu Palác knihy (Hejchal hasefer) v Jeruzalémě. 

 

Safed

(hebrejsky Cfat) ležící v nadmořské výšce 800 metrů je nejen střediskem Horní Galileje s 22.000 obyvateli, ale především kabalistickým a uměleckým centrem. Na nejvýš položeném místě jsou zbytky křižácké citadely, slávu města však založil v šestnáctém století "Svatý Ari", jak byl nazýván nejvýznamnější kabalista té doby Jicchak Luria Aškenazy. Vytvořil nový kabalistický model, ve kterém člověk spolupracuje s Bohem na konečné spáse a kdy je veškerá jeho činnost svým způsobem posvátná. Působil v Safedu jen krátce před svou smrtí roku 1572, ale jeho památka byla ortodoxním Židům natolik cenná, že udržovali svoji komunitu ve městě nepřetržitě až dodnes. Něco z atmosféry té doby dýchá ze starých synagog, které nesou jména významných rabínských učenců, většinou uprchlíků ze Španělska: Aboabova se svitkem Tóry, který byl napsán ještě ve Španělsku v 15. století, blankytně modrá Karova, nebo legendární synagoga Ariho. Ne nadarmo je Safed jedním ze svatých měst judaismu a přitahuje jako magnet umělce z celého Izraele. Ti jsou soustředěni převážně v umělecké čtvrti, zatímco pestré "Etiopské středisko lidového umění" je hned vedle synagog.

            Turistická cestovní kancelář je na Jerusalem Street 50 (tel:06-6920961).

 

Středomořské pobřeží

            190 kilometrů izraelského pobřeží nabízí víc než jen Haifu, Tel Aviv a Caesareu. Při pobytu kdekoli je třeba dbát na vojenská omezení a zákazy koupání (černá vlajka). Zajímavé lokality bezesporu jsou (od severu k jihu): Roš Hanikra u libanonských hranic s bělostnými křídovými útesy. Kvůli bezpečnosti sem bohužel přestala jezdit železnice, kterou nahradí dálnice. Naharija je letovisko s významnými objevy kanánského kultu (k vidění v místním muzeu). Dór - dnes mošav - byl známým přístavem obývaným Kanánci a poté Tekery, příbuznými Pelištejců. Objeven byl přístav, pevnost i zbytky římského divadla. Od Caesareje na jih k Tel Avivu se táhne tzv. izraelská riviéra s nejznámějšími luxusními letovisky Netanya a Herzlia, ještě dál vyrostl moderní přístav Ašdod s více než 100.000 obyvateli. 3 km jižně od dalšího města Aškelon (73.000 obyvatel) leží původní Aškelon, který má znamenité památky nejen z římského období. Na půl cesty mezi nimi leží přírodní rezervace Nizzanim s pohyblivými písečnými dunami, domov pískomilů, lišek, plazů, šakalů a gazel.

            Jižně pod Aškelonem pomalu začíná pásmo Gazy, bezpečnostně sporné a turisticky panenské. Situace se může změnit s otevřením vlastního letiště, proto několik tipů: Velká Omarova mešita s výrazným minaretem v centru je původně křižácký kostel z 12. století. Na kopci u Džabalíji (Jabaliya - severní Gaza) je byzantský hřbitov s kamennými cisternami, hrobky obsahují keramiku, drahé kameny, sklo, mozaiky a další. Centrum umění a řemesel (Arts & Crafts Village) se inspiruje tradiční islámskou architekturou a řemesly, prodává koberce, výšivky, keramiku apod.

 

Tel Aviv - Jaffa

    The Marina Of Old Jaffa In Tel Aviv_thumb.jpg 3.8K        
   
Tel Aviv je druhým největším městem a symbolem moderního Izraele. Založen byl v roce 1909, název převzatý z proroka Ezechiele znamená "pahorek jara." Dynamicky se rozrůstal, až pohltil starobylý přístav Jaffa, obývaný Araby a nepřestal dodnes - i se satelity má již přes milión obyvatel. Je to hospodářské, obchodní i kulturní centrum země, sídlo největších bank, podniků, tiskovin. Téměř všechny státy zde mají zastupitelské úřady, protože arabské země izraelský Jeruzalém neuznávají. Středem města je Dizengoffovo náměstí s moderní fontánou "Voda a oheň" tvořenou pěti obručemi, které se každou denní hodinu rozpohybují a mezi proudy vody vyšlehne ohnivý jazyk, k čemuž ještě hraje hudba. Nedostatek památek vyvažují skvělá muzea, především Muzeum umění s výtvarnými sbírkami 16.-20. století a Goldmanovo muzeum židovské diaspory (Bejt Hatfucot), které leží v univerzitním areálu. Jeho expozice jsou pojaty velkoryse, dějiny Židů na celém světě přibližují nejen artefakty, ale i modely, multimediálními programy či dokumentárními filmy. Přístup k diasporním dějinám je prvoplánově synchronní, to znamená, že je celek rozdělen do šesti tematických okruhů: Víra, rodina, komunita, kultura, soužití s národy a návrat. Snad nejzajímavější jsou modely synagog z celého světa, včetně pražské Staronové.

            Na druhém, jižním konci města leží starý útulný přístav Jaffa se synagogami, mešitami a kostely. Dnes je čtvrtí umělců, kromě jejich galerií a obchůdků láká k nákupům bleší trh, částečně usazený v "Aladinově jeskyni". O historii města i regionu vypráví Archeologické muzeum u přístavu, hned vedle mešity el-Mahmoudia.