Architektura, památky


ma_055_sm.jpg 4.5K         Pro bližší poznání zdejší architektury je důležitý fakt, že Maďarsko leží na historickém rozhraní římské, slovanské a islámské kultury. I z tohoto důvodu zde lze nalézt architektonické uskupení, jež nemají jinde obdoby.
        Kamenné stavby začali na dnešním území státu budovat Římané. Zachovaly se zbytky dokonalých silnic, amfiteátrů, lázní, městských paláců a venkovských vil, vybavených skvělými freskami a mozaikami. Vykopávky řeckých měst můžeme vidět např. v budapešťské Óbudě (římské Aquincum), Táci (Gorsium), Fenékpusztě (Valcum), Szombathelyi (Savaria), Szönyi (Brigetio) a dále podél Dunaje a v Zadunají - tzn. v někdejší římské kolonii Panonii.



        Starokřesťanské hrobky byly nalezeny v Pécsi a Óbudě, baziliky v Fenékpusztě a Zalaváru.


        Pozůstatky staveb v románském slohu jsou např. v chrámovém podzemí v Tilhanyi, Pécsi, Pannonhalmě a Feldebrö a také v chrámech ve Felsöörsi, Lebényi a Jáku. Románské a gotické prvky jsou typické pro chrám v Zsámbéku a v hradní kapli v Esztregomu. Nejkrásnější gotické církevní i světské stavby se dochovaly v Soproni, Köszegu, Nyírbátoru a na hradě Budín.
        K významným renesančním stavbám patří Bakócziova kaple v Estztregomu, královský palác na Visegrádě, části hradů v Köszegu a Sárospataku. Na královském hradě v Budapešti můžeme nalézt renesanční cimbuří a sgrafita.
Četné zastoupení mají velice zajímavé islámské památky. K nejznámějším patří turecké lázně v Budapešti, minarety v Egeru, Érdu, Pécsi a Szigetváru. Dále jsou to islámské hrobní kaple v Pécsi a Budíně a škola v Szigetváru.
ma_041_sm.jpg 3.3K         Nejčetnější architektonické památky pocházejí z období baroka. Z historického hlediska je to logické, neboť právě do tohoto období spadá obnova země po době turecké nadvlády. Jádra některých měst mají do dnešních dnů jednotný barokní charakter (např. Eger, Sopron či Veszprém). Dá se říci, že vlastně většina měst a obcí má alespoň několik architektonických památek v barokním slohu. Jedná se převážně o kostely a paláce. Nejvýznamnější barokní kostely se nacházejí v Budapešti a sice Univerzitní chrám a chrám sv. Anny, dále kostel sv. Alžběty ve Vizivárosi a minoritský klášter v Egeru. Z barokních paláců to jsou stavby v Ráckeve, Fertödu, Keszthelyi, Pápě a Edelényi. Do pozdního baroka lze zařadit lyceum v Egeru. K předním architektům tohoto období patřil Jakob Fellner (1722 - 1780).
        Klasicistní styl má zastoupení např. v pešťském Vnitřním městě (Belváros), částech měst Székesfehérvár, Szombathely, Debrecen a Szekszárd, katedrále v Esztregomu. Na jejich vzniku se podepsali Menyhért Hefele, Mihály Péchy, Mihály Pollack a József Hild.
V romantizujících slozích je postaven parlament v Budapešti (architekt Imre Staindl) a budova Reduty (Vidagó; architekt Frigyes Feszl). Významným představitelem secesního směru byl Miklós Ybl, stavitel Maďarské státní opery v Budapešti a budínského hradu, který přestavil na konci 19. století.
        Z moderních architektů jsou známi především Aladár Árkay, Alfréd Hajós a Laszló Vágó. Období po skončení 2. světové války se vyznačuje zejména výstavbou sídlišť, veřejných budov a měst v socialistickém stylu.
        Z ojedinělých architektonických památek nelze opomenout renesanční budovu nemocnice v Egeru, starožitnou lékárnu v Székesfehérváru, morový sloup Nejsvětější Trojice na Zikmundově náměstí v budapešťské Óbudě, náhrobky ve tvaru srdce v Balatonudvari, kumánské náhrobní mohyly na Velké Uherské nížině, pranýř ve Fertörákosi, sopronské a pécsské městské hradby nebo zemní valy v Tihanyi a Balatonbogláru.
        Kromě těchto mnoha památek jsou uchovány na četných místech doklady lidového stavitelství. Tyto jsou (celkově přes 2000 objektů) pod ochranou Státního dozoru uměleckých památek (Országos Müemléki Felügyelöség).


ma_039_sm.jpg 4.4K