Umění


Literatura

        Prvními soustavnými písemnými památkami jsou legendy a kroniky. K nim řadíme spisy kronikáře Anonyma, Simona Kézaiho, Obrazovou kroniku apod. Nejstarší listinou obsahující v latinském textu i maďarská slova je zakládající kronika opatství v Tihanyi z roku 1055. Z období kolem roku 1200 pochází i nejstarší souvislý maďarský text, tzv. Pohřební řeč. První známá báseň pochází ze 13.století a první román ze 14.století. 
        Humanistické ovzduší na dvoře krále Matyáše bylo příznivé pro uměleckou tvorbu. Tehdy byla na tomto dvoře jako diplomatický a spisovný jazyk používána také čeština. K rozvoji psaného slova a maďarštiny přispělo zavedení knihtisku v Uhrách roku 1472. K výrazným osobnostem tehdejšího evropského umění patřil básník Bálint Balassi (1554-1594).
        Období odboje proti habsburské nadvládě je do značné míry podobné vývoji v českých zemích. Hlavními postavami tohoto období byli básník János Batsányi, Ferenc Kazinczy, Mihály Vitéz Csokonai, autor maďarské národní hymny Ferenc Kölcsey, Dániel Berzsenyi, József Katona, dramatik Bán Bánk, Mihály Vörösmarty. Básníkem světového významu se stal Sándor Petöfi.
        Významnými literárními osobnostmi po pádu národní revoluce se stali např. János Arany, János Vajda, Gyula Reviczky a Mór Jókai, který se proslavil svými menšími prózami a románovými cykly.

ma_049_sm.jpg 2.9K



Hudba

        O nejstarší církevní hudbě se zmiňuje středověká legenda biskupa Gellérta. Ze 16. století se zachovaly první notami zapsané zpěvy. V 16. století žil a tvořil první známý hudební skladatel pocházející z Uher, mistr loutny Bálint Bakfark. Doba 18. a 19. století je obdobím různě dlouhých pobytů Mozarta, Beethovena či Haydena v Uhrách. Pobyt Schuberta ovlivnil jeho tvorbu natolik, že se v jeho dílech objevují prvky maďarské lidové hudby.
        Domácími skladateli vycházející taktéž z domácích kořenů byli např. János Bihari, János Lavotta, Antal Csermák a Márk Rozsavölgyi. Známými jsou opery Hunyadi Lázsló a Bán Bánk od Ference Erkela.
        Největší a nejproslulejší maďarskou hudební osobností je novoromantický skladatel a hudební virtuos Ferenc Liszt (1811 - 1886). V roce 1823 se usídlil v Paříži. Od roku 1835 uskutečnil řadu koncertních turné po Evropě. V letech 1848 -1861 působil jako dvorní kapelník ve Výmaru, kde dal základ tzv. novoněmecké hudební škole. Z jeho autorské dílny pocházejí symfonie, symfonické básně (Tasso, Preludia), skladby pro klavír (koncerty, etudy, proslulé Uherské rapsódie), oratoria, mše. Jeho popularitu obohatila také schopnost nejen reprodukce, ale i mistrovské improvizační schopnosti při hře na klavír. Ferenc Liszt se realizoval i jako autor literární. Z jeho spisů je znám např. "Liszt o svých současnících". Mistrův odkaz je v Maďarsku velmi ceněn , např. na hradě v Kőszegu je za jednu z hlavních atraktivit považován klavír, na kterém Liszt v těchto prostorách koncertoval.
        Další slavnou osobností je Béla Bártók (1881 - 1945). Podobně jako Ferenc Liszt byl nejen skladatelem, ale i klavírním virtuosem, ale navíc věnoval zvýšenou pozornost hudbě folklórní. V jeho tvorbě je možno objevit hudbu orchestrální (Hudba pro smyčce, celestu a bicí nástroje), koncerty, balety, operu Hrad vévody Modrovouse, skladby komorní i vokální. Béla Bartók svou tvorbou patří k osobnostem, jež na půdě hudebnosti maďarského prostředí vyrostly ve všestranné umělce uznávané v mezinárodním prostředí.


ma_065_sm.jpg 2.8K



Sochařství

        První sochařská díla na území Maďarska pocházejí z období nadvlády Říma. Mezi nejvýznamnější středověké památky patří plastická výzdoba schodiště podzemní části katedrály v Pětikostelí. Četné zastoupení má v Maďarsku barokní sochařství a to hlavně zásluhou tvorby rakouských tvůrců.
        První velkou osobností maďarského sochařství se stal István Ferenczy, po národní revoluci to byl Miklós Iszó, János Fadrusz a autoři mnoha národních památníků György Zala a Ede Kallós. V 1.polovině 20.století dosáhli evropské úrovně Ferenc Medgyessy, Márk Vedres a Dezsö Bokros-Biermann.
        Význačnou osobností byl i Zsigmund Kisfaludy Stróbl, tvůrce sochy Osvobození, jež dominuje vrchu sv. Gellérta nad Budapeští.


Malířství


ma_079_sm.jpg 4.9K         Nejstarší malířské památky pocházejí z doby římské a z počátků křesťanské éry. To jsou zejména kostelní fresky (Feldebrö nebo kaple sv. Gizely ve Veszprému) či miniatury teologických knih (Čatárská bible). Prvními zobrazenými světskými motivy jsou tabulkové malby v Bátě a na obrazech Mistra M. S.

        Italská renesance měla v Uhrách svůj vliv zejména na dvoře krále Matyáše. Zde figurují jména Mihály Pannonaiho a Itala na královském dvoře Vlacha Boltraffia. V 17. století je nejvýznačnějším malířem mistr Ádam Mányoki, autor portrétu Františka II. Rákocziho.

Národní umění se začíná probouzet k životu na počátku 18. století. Károly Markó starší, Károly Brocky, Miklós Barabás, József Barbos, Mihály Zichy, Viktor Madarász, Bertelan Székely a Gyula Benczur jsou jeho předními představiteli a jejich díla jsou uložena v budapešťských galeriích. 
Z realistických tvůrců vynikl Mihály Munkácsy. Pál Szinyei Merse je již představitelem moderního malířství inspirovaného francouzským impresionismem.
        Nejen hlavní město Budapešť bylo centrem malířského umění. V průběhu 19. století se vytvořila škola v Nagybányi. Zde působili např. Simon Hollósy, Béla Iványi-Grünwald a Oszkár Glatz. Další školou byla tzv. skupina Nížiny (zde: József Koszta, Gyula Rudnay a János Tornyai).
V 1.polovině 20. století určovali směr maďarského malířství především Jozsef Rippl-Rónai, Tivadar Czontváry-Kosztka, Lajos Gulácsi, Bertalan Pór a István Szönyi.
        Ve 2. polovině 20. století převládala tvorba se socialistickými motivy budování moderního státu.


Lidové umění

ma_075_sm.jpg 3.9K         Stejně jako ostatní kulturní památky, je i maďarské lidové umění ovlivněno přítomností více národů na území Maďarska v dřívějších dobách. Z toho pramení jeho rozmanitost a pestrost. Zvláště bohaté jsou v tomto směru lidové obyčeje. Ty se váží k různým svátkům (vánoční nošení betlému, silvestrovské a novoroční oslavy a zvyky, masopust, pohřbívání zimy, velikonoce apod.) a samozřejmě také k osobním událostem (narození, svatba atd.). Všechny tyto události jsou tradičně doprovázeny lidovou hudbou, spojenou se stejně temperamentním tancem.
        Nepostradatelným doplňkem slavností je lidový oděv - kroj. Ten můžeme vidět do dnešních dnů na maďarském venkově i jako všední oděv. Jeho součástí jsou různé výšivky a krajky.
Známé jsou též maďarská lidová řemesla. Z nich jmenujme především pletení slaměných výrobků a rohoží, dřevořezbu a hrnčířství.
Z důvodu stále menšího počtu těchto lidových obyčejů jsou některé z nich umísťovány do skanzenů. Ty se nachází např. v Tihanyi, Balatonszentgyörgyi, Decsi, Mezökövesdu, Kalocsi či Kiskunhalasi. Památky pastýřského života v pustě jsou uloženy v Pastýřském muzeu v Hortobágy.