Zeměpisní a přírodopisné poměry

 

no_018_sm.jpg 2.5KNorsko se rozprostírá přes čtrnáct časových pásem, klimatické podmínky se tedy od regionu k regionu liší. Třetina území leží za severním polárním kruhem ( 66° 33´ severní šířky). Počasí je ovlivněno Golfským proudem a skutečností, že se Norsko nachází v atlantické oblasti nízkého tlaku. Časté a náhlé změny počasí tedy nejsou v této oblasti ničím neobvyklým. V západní části země je spíše deštivo, a to i v zimě, která zde bývá mírnější a blátivá, častěji prší než sněží. Na východě je naopak možné prožít suché, teplé a slunečné léto, které kontrastuje s  chladnější a bílou zimou. Oblastí zemědělskou a průmyslovou je spíše jih, který je mírněji zvlněn. Nejteplejším měsícem je červenec, nejchladnějším leden.

          Střídání dlouhých světlých  dnů a  zimní temnoty, ostře diktuje životní styl obyvatel této země.  Optimistické léto dovoluje plně využít denního světla, což je vítaná příležitost pro mnohahodinové výlety. Baterku můžete zapomenout doma a o půlnoci ještě napíšete pozdrav domů bez svíčky či romantické petrolejky. A pokud Vás to táhne ještě dál za světlem, popojeďte severněji a kochejte se půlnočním sluncem v regionech Nordland, Troms nebo Finmark. V období letního slunovratu slunce za polárním kruhem z obzoru neztratíte. Kdo si však libuje v nostalgických, beznadějných, řekněme až depresivních zimních náladách, opět může ukojit svou vášeň v Norsku. Slunce zahlédnete v zimě jen na pár hodin, nejintenzivněji přes poledne a čím severněji, tím méně. Pro milovníky téměř věčné noci doporučujeme Finmark. 

   no_009_sm.jpg 3.7K       Norsko má velmi členité pobřeží, které je tvořeno množstvím ostrůvků a fjordy zakusujícími se hluboko do pevniny. Celková délka pobřeží včetně fjordů je 21 465 km. Pobřeží ostrovů tvoří 35 793 km. Největším a nejhlubším fjordem je Sognefjord. Jsou zde početná jezera - okolo 16 000. Celým Norskem probíhá Skandinávské pohoří a kam se podíváte, tam je vodopád. Množství toků, jezer a močálů vytváří určitý "podmáčený" charakter země. Norsko je zalesněno pouze ze čtvrtiny. Smrk se ale objevuje i za polárním kruhem. Zakrslé vrby a břízy se vyskytují ve výše položených a severnějších oblastech, vnitrozemí vévodí borovice, smrky a břízy a jihu buk a dub. Mechy a lišejníky jsou všudypřítomné, borůvky, jeřabiny i brusinky jsou zpestřením této drsné země. Ze zvířat jsou zde zastoupeni především losi, sobi, vlci, lišky atd. Zvláštností norské krajiny jsou i přírodní útvary vytvořené působením ledovců, větru a písku - obří hrnce, obelisky, chodby ve skalách. Řidší osídlení a nižší hranice lesa navozují dojem jisté nadčasovosti, ticha, opuštěnosti a přítomnosti boha. Individuální vývoj jednotlivých oblastí je zapříčiněn jejich izolovaností způsobenou horami a fjordy. Více než 3/4 obyvatel žijí v jižním Norsku.

         Z oblasti Arktidy náleží k Norsku ostrovy Špicberky o rozloze 61 229 km², Medvědí ostrov (Bjørnøya) 179 km², Jan Mayen 377 km².  Barentsovo moře oblévající Medvědí ostrov je z jihu ovlivňováno teplými proudy, takže je i vzhledem ke své severní poloze teplejší. V létě je téměř celé moře bez ledu a jižní část Barentsova moře  dokonce ani během zimy nezamrzá.

no_007_sm.jpg 3.6KHospodářství Norska bylo vždy založeno na rybaření, chovu dobytka, zemědělství a lesním hospodářství. Rybaření - Lofoten (tresky), Møre a Romsdal ( herinci) atd. je hluboce zakořeněno v duši Norů, kteří se s tímto druhem obživy setkávají již od dětských let. I dnes je běžné, že se děti podílejí v sezóně například na zpracování tresek, kdy bývají pro vyřezávání tresčích jazyků uvolňovány i ze školy. Od 17. století brázdí téměř nepřetržitě norské arktické oblasti velrybářské lodě. Na základě moratoria Mezinárodní komise pro lov velryb zavedlo Norsko limity lovu. V roce 1993 byl ale lov opět obnoven. V Barentsově moři a v severní části Severního moře dosahují úlovky ročně 2 mil. tun. V 17. a 18. století se začal rozvíjet pobřežní obchod mezi norským a ruským obyvatelstvem v kraji Tromsø a Finmark. Na obchodě prý byli původně zainteresováni Laponci, kteří měli zájem o obilí z Ruska. Rusové prodávali i dřevo,len...a kupovali ryby a prodávali je na trhu v Archangelsku, později i ve vnitrozemí. Lov tuleňů, chov lišek a norků byl také zdrojem obživy. V Norsku jsou stovky lososích farem. Ryby, které se nevydávají na tah k moři zůstávají ve fjordech a jsou krmeny zaměstnanci rybích farem. Jsou přivolávány nacvičenými signály vysílanými pod vodou. Chov sobů převládá především v oblasti Tromso a Finmark. Vzhledem k nedostatku zemědělské půdy, která zabírá pouhá 3%  rozlohy Norska, je zemědělství provozováno jen okrajově a to v no_006_sm.jpg 4.3K jižní části země. Zdrojem příjmů byla i královská naleziště stříbra. Známé jsou i doly kobaltu u Haugfossu, těžba železa v okolí Trondheimu a v kraji Finmark. Uhlím oplývají ostrovy Svalbard, kde se začalo uhlí těžit komerčně kolem roku 1900.  Norsko je vývozcem ocele, hliníku, mědi, dobývá i vápenec a mramor. Poté, co byla nalezena ropa a zemní plyn, které jsou získávány ze dna Severního moře, je Norsko skutečně bohatou zemí. V roce 1962 požádala americká společnost Philips Petrol o povolení k průzkumu šelfu v Severním moři. Postoj norské vlády byl z počátku zamítavý. O 4 roky později byl učiněn první průzkumný vrt, ale až v roce 1970 bylo objeveno ropné pole. Od 80 let byly prováděny průzkumné vrty i v šelfu Barentsova moře. Výzkumy ale nebyly tak úspěšné jako v oblasti pobřeží středního Norska. Odborníci  však odhadují, že budou postupně objevována nová a nová naleziště. Co však pokrývá potřebu energie Norska je především energie vyrobená vodní silou. V objemu produkce elektřiny na obyvatele drží Norsko světové prvenství. V okolí Oslofjordu se nacházejí továrny na výrobu papíru. Silně je v zemi zastoupen i chemický průmysl. Nesmíme opomenout ani tradici loďařského a mlékárenského průmyslu. Turistický ruch je zdrojem obživy pro nadpoloviční počet obyvatelstva.

Severní Norsko je oblastí Laponců. Toto obyvatelstvo je zastoupeno v počtu okolo 20 000. V kraji Finmark žije okolo 2 000 polokočovných Laponců, kteří jsou chovateli sobů.

V Norsku bylo vyhlášeno 21 národních parků například: Jostedalsbreen, Jotunheimen, Rondane, Hardangervida, národní parky na ostrovech Svalbard atd.