Banskobystrický kraj

 

 
    Tento kraj je zastoupený na severu pohořími, naopak na jihu je ráz krajiny tvořen nížinami. Bohaté historické dědictví předurčuje tento kraj k návštěvám historických měst. Vyskytuje se tu velké množství lázeňských městeček a termálních koupališť. Na severu si přijdou na své hlavně fanouškové horských sportů a turistiky. Taktéž jsou zde zastoupené četné turistické i cykloturistické trasy.

 

Místa, která stojí za vidění:

 

BANSKÁ BYSTRICA

     Metropolí středního Slovenska je Banská Bystrica, rozkládá se v dolině mezi Nízkými Tatrami, Slovenským rudohorím a Kremnickými vrchy, na soutoku řek Hron a Bystrica. Sice území města bylo osídlené již před naším letopočtem, jeho rozvoj zajistilo až intenzivní dobývání mědi, stříbra a zlata. Zakládací listinou krále Bela IV. z roku 1255 dostala Banská Bystrica rozsáhlé městské výsady, které spolu s bohatým výskytem měděné rudy umožnilo městu rychlý ekonomický růst. Největší rozkvět města a těžby byl zaznamenaný na konci 15. a začátkem 16. století. V té době se měď vyvážela do obchodních center po celé Evropě. Největším postrachem pro město byli v minulosti Turci, proto se začalo od poloviny 16. století začal budovat systém městského opevnění. Roku 1589 bylo městské opevnění dokončeno. Turkům se sice město ubránilo, ale požárům už ne. Roku 1605 bylo město vypáleno Bočkayovými vojsky. Doslova katastrofální požár město zažilo v roce 1761, kdy shořele téměř celé město a zahynulo 130 obyvatel. Město se však z těchto ran poměrně brzy vzpamatovalo. V 18. století však sláva „baní“ začala pomalu upadat a naopak se začalo rozvíjet církevní školství, kultura a koncem století se město stalo sídlem římskokatolického biskupství. Banská Bystrica byla za II. světové války centrem protifašistického odboje. Toto období připomíná i Památník SNP – Muzeum SNP v Kapitulskej ulici.

 

    Z památek města si pozornost zaslouží hradní areál, soubor historických, architektonických a uměleckých památek. Za návštěvu stojí také kostely Nanebovzatia Panny Márie z 13. století a sv. Kríža z roku 1479. Pod hradbami městského opevnění stojí Matejov dom, na kterém jsou erby krále Mateja a stojí zde již od roku 1479. Hlavní dominantou města je však Námestí SNP, které patří mezi nejhezčí náměstí na Slovensku. Náměstí je centrem města. V horní části se nachází hodinová věž z roku 1552. Původně strážní věž, ze které bylo v 18. a 19. století slyšet koncerty umělců hrajících na lesních rozích. Jen pro zajímavost, při poslední rekonstrukci věže bylo zjištěno, že je odkloněná asi 60 cm doleva od vodorovné osy. Nedaleko věže se nachází kostel Sv. Františka Xaverského z roku 1715. Je to kopie kostelu Gesu v Římě. Dvě věže v přední části byli postavené v roce 1844. Kostel má i velmi hodnotný interiér. Nejhezčím domem na náměstí je Thurzov dom, který se skládá ze dvou gotických domů dokončených s prvkami renesančního stylu. Gotické portály, dřevěný trámový strop, nástěnné malby jako i dva erby rodu Anjou a Korvin, patří k jedním z největších skvostů domu. V současnosti zde sídlí Stredoslovenské múzeum. Pozoruhodný je i dům číslo 7 a to zejména svým černo-bílým vzhledem. Ve vstupní hale můžete vidět zachovalou část středověké nástěnné malby. Momentálně jsou zde výstavní síně Stredoslovenskej galérie. Mezi nejhezčí domy na náměstí rozhodně patří i Benického dom.

 

    Výhodná zeměpisná poloha, turisticky atraktivní okolí, množství kulturních památek a bohatý kulturní program dělají z města turisticky přitažlivou destinaci. V okolí města je i několik „koupelových“ center jako například lázně Sliač, Kováčová nebo Brusno. Na své si zde přijdou i milovníci rybolovu a to na řece Hron, kde se dají provozovat i vodní sporty. Přes léto je jedním z nejnavštěvovanějších míst ve městě Plážové koupaliště. Velmi výhodnou základnou je Banská Bystrica zejména pro pěší, ale i cykloturistiku v nedalekých Kremnických vrchov a Velké Fatre.

 

Více informací včetně mapy a kulturních pořadů na webových stránkách: www.banskabystrica.sk a www.bbb.sk .

 

KREMNICA

      
    

sk_018_sm.jpg 2.6K

        Kremnice na úpatí Kremnických vrchov patří mezi středověká města, která byla v době svoji největší slávy v centru pozornosti panovníků i mocných dřívějšího světa, kteří se ji snažili získat pro sebe. Příčinou jejich zájmu byly bohaté zlaté baně. Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a okolí těžilo již od 10. století, skutečný rozmach nastal až začátkem 14. století. 

Těžba drahých kovů a mincovnictví (kremnické dukáty – tzv. florény) přinesly městu bohatství a slávu. Dřívější slávu Kremnice v současnosti reprezentuje především zachovalá architektura.

     Mezi architektonicky nejzajímavější části města patří jednoznačně náměstí města, kde můžete nalézt i nejpozoruhodnější stavby ve městě. Jako například mincovnu, františkánský klášter s kostelem, městský dům nebo Kremnické múzeum. Ve středu náměstí je umístěna barokní fontána a mohutný barokní morový sloup s plastikami významného sochaře Dionýza Stanettiho. Dominantou a zároveň nejstarší částí města je Mestský hrad. Tvoří ho několik objektů zejména však kostnice s románskou klenbou ze 13. století a radnice ze 14. století. Roku 1975 byl hradní areál pro statické narušení uzavřen a až po 17 letech byl znovu zpřístupněn veřejnosti. Historické jádro Kremnice spolu s hradním areálem vytváří skutečně unikátní soubor gotického stavitelství.

     Dnešní návštěvníky neláká do města zlato, ale bohatá historie, zachované památky a krásná příroda s dobrými podmínkami pro sport a turistiku ve všech ročních obdobích. Jak píše městský průvodce – „Návšteva Kremnice uspokojí geológa, mineralóga, botanika, zoológa, múzejníka, historika, umelca, polovníka, rybára, turistu, horolezca i lyžiara.“  Nejen vhodné lyžařské terény v rekreační oblasti Skalka a Krahule, každoroční pořádání mezinárodního vytrvalostního běhu na běžkách – Biela stopa SNP i karneval na lyžích Velikonoční vajíčko přitahují do města každoročně mnoho turistů.

 

ZVOLEN

     Stopy osídlení území Zvolena sahají až do mladší doby kamenné. Avšak až po příchodu Slovanů v 6. století zde vyrostla osada Zvolen na soutoku Slatiny a Hronu. Mezi nejvýznamnější období města patří období SNP, kdy ve městě sídlili povstalecké a partizánské velitelství. Od konce 19. století až do dnes je město významným železničním koridorem.

 

    Centrem města je Námestie SNP. Severní části náměstí dominuje římskokatolický gotický Kostol sv. Alžbety postavený v letech 1381-1390. Okolo roku 1500 byl upraven. Z původně renesančního vybavení se zachovala „krstitelnica“ ze začátku 17. století. Roku 1650 byla přistavěna jižní kaple, ve které se nachází cenný oltář z roku 1693. K zajímavějším budován na náměstí patří bývalý Mestský dom, který je dnes sídlem Vlastivedného múzea, a tzv. Finkova kúria postavěná původně v renesančním slohu a v 18. století přestavěna do pozdně-barokní podoby.

 

ZVOLENSKÝ ZÁMOK

     Zámek vybudovaný uherským králem Ludovítem I. (1370-1382), tvoří současnou dominantu města. Původně neopevněná dvojpodlažní stavba sloužila jako lovecké sídlo. Po roce 1548 se zámek změnil na mohutnou renesanční pevnost, přibylo poschodí a střílny s věžemi. Z barokních úprav je zajímává především Královská dvorana, která dostala na začátku 18. století nový dřevěný kazetový strop. V jeho 78 polích jsou portréty římských a habsburských císařů. V současnosti se zde konají komorní koncerty.

     Okolí města a jeho přírodní krásy poskytují dostatečné množství na celoroční rekreaci. Zejména milovníky pěší turistiky potěší oblast Polany. Toto území bylo zařazené do biosférické rezervace UNESCO. Nejnavštěvovanějšími místy oblasti jsou rezervace Boky se známou Čertovou skalou a chráněný přírodní výtvor vodopád Bystré. V zimě jsou hojně navštěvována především lyžařská střediska Sielnica-Brestová, Biele Vody, Králová.

 

SLIAČ

     Sliač (mezi BB a Zvolenem) je proslavený hlavně svými minerálními prameny a svým lázeňským komplexem. V současnosti se v lázních specializují na léčbu nemocí srdce a krevního oběhu. Na kolonádě můžete ochutnat minerální vodu ze 4 pramenů (Štefánik, Bystrica, Lenkey a Adam). Městečko dýchá na návštěvníky příjemnou atmosférou a zdejší poklidnou atmosféru zpříjemňují četné kulturní akce. Za zmínku stojí, že v lázních pobývala v letech 1852-1855 Božena Němcová.

 

BANSKÁ ŠTIAVNICA  (UNESCO)

     Málokteré město mělo takový hospodářský a vědecko-technický význam jako Banská Štiavnica. Banskoštiavnický rudný revír patřil od 13. do konce 18. století k nejproduktivnějším ze všech rudných revírů v Evropě. O slávě města svědčí, že roku 1735 zde byla založena první báňská škole v Uhersku, která zásluhou světoznámého vědce Samuela Mikovíniho dosáhla nejvyšší úroveň v Evropě. Samuel Mikovíni má i jedinečnou zásluho na tvorbě jedinečného banského vodohospodářského systému v okolí Banské Štiavnice, který se v podobě vodních nádrží i částí tohoto systému pocházejícímu z 1. polovině 18. století zachoval až dodnes.

 

SLOVENSKÉ BANSKÉ MÚZEUM

     Institucí pro dokumentaci a prezentaci tradicí banskoštiavnického „baníctva“ a kulturních památek je Slovenské banské múzeum (SBM). Povrchovou část expozice prezentují strojové zařízení od druhé poloviny 19. století. Podzemní expozici tvoří staré banské šachty Ondrej ze 17. až 19. století s prohlídkovou trasou o délce 1,2 km. V renesanční protiturecké pevnosti v Novom zámku (1564-1571) je instalovaná celoslovenská expozice protitureckých bojů na Slovensku s ukázkami dobových zbraní a výzbroje. Objekt Starého zámku poskytuje návštěvníkům prohlídku kostnice, lapidária v bývalé hlavní lodi kostela, jedinečné točité schodiště z období gotiky, netradiční pohled na město ze zámeckých hradeb a mnoho dalších zajímavostí. V budově bývalého Banského súdu je expozice více jak 1700 minerálů z celého světa. V tomto objektu mohou návštěvníci fárat do baně, která se nachází přímo pod budovou muzea. Ve třech sousedních budovách sídlí Galéria J. Kollára s expozicí výtvarných děl ze 13. – 19. století.

     Ve městě stojí dále za vidění Komorsky dvor, kterého počátky spadají až do 12. – 13. století, Kostol sv. Kataríny z konce 15. století, radnice (dnes sídlo městského úřadu), Piarska brána (1554), frauenberský kostol (1512), kaple Sv. Alžbety (2. poloviny 14. století), evangelický kostel (1794-96) a mnoho dalších kulturních památek města. Roku 1993 byla historická část města i s jeho technickými památkami v okolí zapsaná na listinu kulturního dědictví UNESCO.

     Banská Štiavnica leží v přitažlivém přírodním prostředí Štiavnických vrchov, které jsou jako stvořené pro turistické výlety. Zajímavý přírodní útvar se nachází u obce Vyhne – tzv. Kamenné more je častým cílem nejen cizích návštěvníků, ale i místních obyvatel.

Více informací lze získat na webové stránce: www.stiavnica.sk

 

ZÁMEK VE SVÄTOM ANTONE

     Jen pár kilometrů jižně od Banské Štiavnice leží obec Svätý Anton, známá barokně-klasicistickým zámkem z roku 1750. Zámecký areál zahrnuje kromě zámku dalších 5 budov i rozlehlý lesopark. Muzeum, které sídlí v areálu je unikátem svého druhu. Nikde jinde se nezachoval původní zámecký interiér jako zde. Do dnešní podoby nechal zámek přestavit Andrej Koháry v roce 1750. Tehdy se ve stavební koncepci majitele objevila kalendářní symbolika: 4 vchody, 7 arkád, 12 komínů, 52 pokojů a 365 oken. Sbírky muzea jsou přístupné celoročně a kromě uměleckohistorické a lovecké expozice je možné se procházet v krásném prostředí parku. V létě ožívá areál ukázkami atraktivního sokolství, což potěší zejména nejmenší návštěvníky.

Expozice jsou přístupné veřejnosti v letní sezóně (květen – září) denně kromě pondělí od 8. do 15. hodiny, v neděli od 9. do 15. hodiny, mimo sezónu denně kromě pondělí a neděle od 8. do 15. hodin.

 

HRAD FILÁKOVO  

 

sk_007_sm.jpg 1.9K

          Hrad stojí na nevysoké skále nad městečkem stejného jména na jihovýchod od Lučence. Již od dávných dob sloužil jako opěrný kámen proti tureckému živlu. Před návštěvou hradu je rozumné navštívit muzeum ve Filákove, kde se můžete podrobně seznámit s historií hradu, archeologickými nálezy a podívat se maketu hradu. Více se o hradu a také městu můžete dozvědět na informacemi nabyté webové stránce: www.filakovo.miesto.sk   

ŠOMOŠKA

     Šomoška patří do chráněné krajinné oblasti Cerová vrchovina, nejmladšího vulkanického pohoří na Slovensku. Přes rezervaci vede naučná stezka zhruba 1,6 km dlouhá. Na stezku se dostanete z vesničky Šiatorská Bukovinka. Atrakcemi jsou bazaltový výlev (kamenný vodopád), kamenné moře a zřícenina hradu Šomoška. Výhled z hradu je překrásný, na severu můžete spatřit 10 km vzdálené Filakovo, na jihu se vypíná hrad Salgo. Na severozápadě je to masiv Šiatra, na východě se táhne lávový proud Mačacia s kamenolomy, pocházejícími z nedaleké sopky Medveš. Mapu stezky můžete nalézt na webové stránce: www.geocities.com/unkelfrank/pictures/map_rez.jpg