Bratislavský kraj  

  
  

     Vinařský kraj tvořený většinou nížinami. Z velké části zde zasahuje část Slovenského Záhoria, s lidmi charakteristické povahy a zvláštního nářečí. Metropolí nejen této oblasti, ale i celého Slovenska je Bratislava – centrum politického, kulturního a ekonomického života. Na hraniční řece Dunaj jsou široké možnosti jak pro rybolov, tak i pro milovníky jízd na parnících či milovníky cykloturistiky podél řeky.

 

Místa, která stojí za vidění:

 

Bratislava

(dříve Pressburg, Pozsony)

     Patří k nejmladším hlavním městům v Evropě a přitom k městům s bohatou historií. Poloha města v samotném srdci Evropy na břehu řeky  Dunaj předurčila Bratislavu, aby se stala křižovatkou a cílem obchodních cest a střediskem mnoha kultur.

Skalnatý kopec nad dunajským brodem, jako křižovatka starých evropských cest osídlili postupně různé etnika. Po období stěhování národů se v 6. století usazují na území natrvalo Slované. V době Velké Moravy byly vybudované mohutné slovanské opevnění na bratislavském hradním kopci a na Devíně. Ve 14. a 15. století je obdobím dalšího rozkvětu, příkladem kterého byla první vysoká škola na slovenském území – Academia Istropolitana, založená roku 1465 králem Matějem Korvínem. V roce 1536 vyhlásil uherský sněm město za hlavní město habsburské části Uherska. Usídlili se zde ústřední  uherské úřady i hlava církve. Město se stalo na období 250 roků hlavním sněmovním a korunovačním městem. V rozmezí roků 1563 – 1830 v Dómu sv. Martina korunovali 10 uherských králů, 1 královnu (Marie Terezie) a 8 královských manželek. V tomto období je město důležitým střediskem kultury. Svojí návštěvou ho poctili W. A. Mozart, J. Haydn, L. van Beethoven a F. Liszt.

Reformy Josefa II. a jeho rozhodnutí přemístit centrální úřady z Prešporku do Budína pozastavili načas příznivý rozvoj města.

sk_002_sm.jpg 1.8K
    V první polovině 20. století zaujala Bratislava znovu významnější postavení v československé republice.  Zvýraznilo se v roce 1968, kdy byl na Bratislavském hradě podepsán Ústavní zákon o československé federaci. Další vývoj města se nesl ve znamení kvantitativního rozvoje průmyslové výroby, devastace historického jádra, výstavbou nevhodných dopravních staveb a nových sídlišť. Zejména budovaní Mostu SNP a nábřežních komunikací vedlo k velkoplošným asanacím, při kterých byla zničena část historické zástavby Podhradí a dunajského nábřeží.

Nová etapa Bratislavy však začíná 1. 1. 1993, kdy vzniká samostatná Slovenská republika a Bratislava se stává hlavním městem SR.

 

Doprava po Bratislavě:

Podobně jako Praha trpí Bratislava častými dopravními zácpami a kolapsy dopravy. Proto je nejlepší se pohybovat po bratislavských ulicích městskou dopravou. Bratislava na rozdíl od Prahy nemá metro, a tak nezbývá než využívat služeb autobusů a tramvají („električek“). Více informacích o MHD v Bratislavě naleznete na webové stránce www.dpb.sk .

 

Velice zajímavou možností (a i poměrně levnou) jak poznat Bratislavu a přitom se vůbec neunavit, jsou vyhlídkové jízdy historickými tramvajemi, které se konají každou středu. Podrobnější informace naleznete níže:

„Jazda historickou električkou“
od 21. června každou středu od 16,00 - 16,45 hod.

Nástup: Hurbanovo nám.
Výstup: Hurbanovo nám.
Trasa: Hurbanovo námestie, Námestie SNP, Jesenského, Námestie Ľ. Štúra, Vajanského nábrežie, Štúrova, Námestie SNP, Obchodná, Radlinského, Starohorská, Štefanovičova, Hlavná stanica, Štefanovičova, Starohorská, Radlinského, Vazovova, Krížna, Špitálska, Kamenné námestie, Jesenského, Námestie Ľ. Štúra, Rázusovo nábrežie, Nábrežie arm. gen. L. Svobodu, tunel, Skalná, Kapucínska, Hurbanovo nám.                                                Dospelí: 40.-Sk, deti: 20.-Sk

Turistické atrakce Bratislavy:

 
BRATISLAVSKÝ HRAD

 

sk_004_sm.jpg 2.5K
   
    Jednou z dominant města je Bratislavský hrad se svojí bohatou historií. Začátky osídlení hradního kopce sahají až do mladší doby kamenné, později byl součástí keltského a římského opevnění. V 10. století po začlenění do Uherského státu, se začal na hradním kopci stavět nový kamenný obranný hrad. V 15. století byl hrad přestavěn na gotickou protihusitskou pevnost. V každém dalším století byl hrad přestavěný až do roku 1811, kdy kvůli nepozornosti vojenské posádky, která tu dočasně přebývala, hrad vyhořel a postupem času chátral. Teprve až v roce 1953 začala velkolepá obnova. Dnes se zde nacházejí reprezentační prostory Národnej rady Slovenské republiky, vlády SR a expozice Slovenského národného múzea.

 
KONKATEDRÁLA SV. MARTINA

    Je významný gotický kostel, postavený na místě románského kostela. S výstavbou se začalo začátkem 14. století, ale kostel byl pro nepříznivé politické okolnosti vysvěcen až v roce 1452. Vnitřní vybavení kostela bylo v průběhu století postupně doplňováno a v 18. století vytvořil hlavní oltář kostela významný rakouský sochař Georg Rapfael Donner, který postavil i kapli sv. Jána Almužníka. Věž kostela byla postavená spolu s trojlodím kostela a plnila funkci obranné bašty, protože byla součástí městského opevnění. Do dnešní podoby se věž (85 m) dostala po více úpravách až v první polovině 19. století. Od roku 1563 až do roku 1830 tu korunovali 11 uherských panovníků a 8 královských manželek.

 
HLAVNÉ NÁMESTIE

    Hlavné námestie dodnes tvoří centrum historického jádra. Na tomto náměstí se od 14. století odehrávali nejdůležitější události ve městě. Kromě tradičních trhů se zde konali všechny shromáždění, oslavy, ale i popravy. Všechny domy na náměstí mají starší gotické jádro. Ve středu náměstí stojí písková renesanční Maxmiliánova fontána, kterou si dal postavit samotný císař Maxmilián II.  Dominantou náměstí je Stará radnica, která vznikla v 15. století spojením několika měšťanských domů do jednoho celku. Její jádro tvoří dům s věží, postavený v polovině 14. století rychtářem Jakubem. Radnice v průběhu století prošla mnoha stavebními úpravami. Pozdně gotický průchod nás zavede na nádvoří s arkádovou chodbou ze 16. století. V rohu nádvoří je vchod do Mestského múzea, které vzniklo roku 1868 a je nejstarším dodnes existujícím muzeem v Bratislavě. V prostorách radnice se nachází expozice historie města od nejstarších dob až po současnost.

 
NÁMESTIE SLOVENSKÉHO NÁRODNÉHO POVSTANIA

    Náměstí bylo v 18. a 19. století nejrušnějším místem Bratislavy, za což vděčilo každodenním trhům. V 1. polovině 20. století byly trhy z prostoru náměstí postupně vytlačeny. Mnoho starších budov muselo ustoupit moderním architekturám a v 70. letech zde byl postaven pomník Slovenského národného povstania, který symbolizuje lidové ozbrojené vystoupení proti nacistickému Německu.

 
kostol Najsvätejšej Trojice

    Před vstupní bránou do města dnes stojí barokní kostel Najsvätejšej Trojice. Tato stavba z první třetiny 18. století patří mezi nejhezčí barokní stavby ve městě. Barevná výzdoba interiéru je převzata z chrámu sv. Petra ve Vídni. Kostel spolu s klášterem byl postavený řádem trinitárů.

 
Michalská brána

 

sk_021_sm.jpg 2.5K
  
     Je jediná zachovaná brána středověkého městského opevnění Bratislavy a patří mezi nejstarší stavby ve městě. Byla postavená okolo roku 1300. Dnešní vzhled je výsledkem barokních úprav z roku 1758, tehdy byla na vrchol věže umístněná měděná socha archanděla Michala s drakem. Ve věži je umístněná expozice zbraní Mestského muzea.

 





Slovenské národné divadlo

    Divadlo bylo postavené roku 1886, podle projektu vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera, kteří se specializovali na stavbu divadel v celé střední Evropě. Pro Bratislavu navrhli neorenesanční budovu s kamenným sousoším Thálie nad kopulí vystupující fasády. V současnosti je zde umístněná operní a baletní scéna. Před budovou divadla dala Prvá bratislavská sporitelňa v roku 1888 postavit Ganymedovu fontánu, připomínající výjev z řecké mytologie.

 
Grassalkovichov palác

 

sk_008_sm.jpg 1.7K

    Rokokový letní palác s velkou zahradou si dal roku 1760 postavit gróf Grassalkovich. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci je palác sídlem prezidenta SR. Rozhodně si nenechte ujít návštěvu zahrady za palácem, která je rozhodně nejhezčí zahradou ve městě. Nenechte se vyvést z míry policisty, kteří hlídají u vchodů a klidně vstupte do zahrady, hlavně v létě nebudete litovat.
 

DEVÍNSKY HRAD

 

sk_005_sm.jpg 2.0K
   
    V městské části nad soutokem Dunaje a Moravy se tyčí ruiny mohutné pevnosti – Devínského hradu, který prezentuje jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Slovenska. Po pádu Velkomoravské říše se Devínsky hrad stal důležitou strategickou baštou Uherského království. Později přešel do vlastnictví mnoha bohatých rodin, které se postarali o vybudovaní jednotlivých částí hradu a jeho opevnění. Hrad v roce 1809 vyhodili do povětří Napoleonovy vojska. V současnosti je hrad částečně zrekonstruovaný, ale v areálu stále probíhá archeologický výzkum. Z hradu je nádherný výhled na okolí a pokud budete mít trochu štěstí, setkáte se v hradním areálu i se „starým pánem“, který Vás zasvětí do tajemství hradní studny a zpříjemní Vám návštěvu hradu.

VOLNÝ ČAS

Ti, kteří pěstují sport rekreačně, mají v Bratislavě k dispozici mnoho parků a hřišť, je zde mnoho tenisových kurtů nebo bazénů. Sad Janka Krála na pravém břehu Dunaj (Petržalka), tak i jako blízký lesopark na úpatí Malých Karpat poskytují návštěvníkům možnost relaxace a aktivního odpočinku v přírodním prostředí. K příjemným zážitkům patří také plavba parníkem po Dunaji k blízkému vodnímu dílu Gabčíkovo. Pokud se k vodnímu dílu budete chtít podívat jinak než lodí, tak nejkratší cesta (z Bratislavy) jak se k vodnímu dílu dostat je přes Rusovce, a pak dále přes obec Čunovo.

Nejoblíbenější vodní plochy v Bratislavě a okolí:                                                                                                                                         

Přírodní koupaliště: Zlaté Piesky, Petržalka – Draždiakovo jezero, Rusovce, Čuňovo, Senecké Jazerá Bazény:  Svätý Jur, Matador - Petržalka

Zoologická zahrada (Mlynská dolina) je otevřená denně od 8.00 do 19.00 hodin přes léto a v zimě do 16.00 hodin.  

Botanická zahrada začíná sezónu od 1. dubna (otevřeno denně od 9.00 do 18.00 hod.) a návštěvníkům nabízí kromě zajímavých tropických rostlin i překvapení v podobě dvou krokodýlů.                
 

sk_031_sm.jpg 2.7K
      
     Bratislava je nejen politické, ekonomické a kulturní centrum Slovenska, ale také jedno z nejdůležitějších středisek turistického ruchu. Ojedinělé architektonické, historické, přírodní a kulturní památky dělají z Bratislavy lákavou turistickou destinaci,  kterou by si zahraniční turisté neměli nechat ujít.

Více informací o Bratislavě naleznete na následujících webových adresách: www.bratislava.sk, www.bratislava-city.sk nejen velmi podrobné informace o chystaných kulturních pořadech a programech kin či divadelních představení naleznete na webové stránce:  http://media.gratex.sk/kam/kamvba.htm

 

PAJŠTÚN

    Nedaleko Bratislavy směrem na Stupavu nad obcí Borinka se nachází zřícenina hradu – Pajštún. Z obce se vydáte po značené cestě, která Vás zavede přímo k hradu. Z hradu je nádherný výhled na okolí.

  
MARIANKA

    Na úpatí Karpat, severozápadně od Bratislavy se nachází starobylé poutnické místo – Marianka. V obci se nachází původně gotický kostel, který získal v 17. století dnešní barokní podobu. Ze stejného období pochází Kaplnka Svätej studne a Kaplnka sv. Anny. Místo je navštěvováno mnoha poutníky nejen ze Slovenska, ale i ciziny. Hlavní pouť se v Marianke koná vždy v neděli po 8. září, na svátek Narození Panny Marie. Každou druhou sobotu v měsíci se koná měsíční pouť.

  
ČERVENÝ KAMEŇ

     Asi 35 km severně od Bratislavy na svahu Malých Karpat nad vesnicí Častá se vypíná jeden z nejzachovalejších hradních komplexů na Slovensku – hrad Červený Kameň. Hrad se svým architektonickým potenciálem, jedinečným podzemních komplexem „pivníc“ se zařazuje mezi středoevropské unikáty. Zachovaný interiér a rozsáhlé sbírky dobových předmětů a výtvarného umění jsou v hradu k vidění díky sběratelské vášni a perfekcionismu původních majitelů nejdříve rodu Fuggerovců a později Pálffyovců. V současné době je možno v hradním areálů navštívit 3 druhy expozicí (stálou, v hradní obrazárně a nebo v hradní „pivnici“). Pokud budete mít možnost zavítat po návštěvě hradu také do nedaleké obce Modra rozhodně to udělejte. Nejen kvůli skvělému burčáku, který je zde k dostání v období sklizně, ale také kvůli opravdu vynikají italské zmrzlině, které tu mají na 18 druhů. Více informací o hradu včetně ceníku a služeb, které jsou návštěvníkům k dispozici najdete na webové stránce: www.snm.sk/ck/index.htm

  
CYKLOSTEZKY

     Velmi dobré možnosti cykloturistiky nabízejí cyklostezky podél řeky Moravy až k hradu Devín. Podobné a možná ještě lépe udržované cyklostezky se nacházejí podél vodního díla v Gabčíkovo, které je hojně navštěvováno cyklisty.