Prešovský kraj

 

    Kraj s nejvyšším horstvem Slovenska – nejnižšími velehorami Evropy – Vysokými Tatrami, i s rozsáhlou Východoslovenskou nížinou je vhodný jak pro vysokohorskou turistiku, tak oddych při vodě či pro romantické posezení v doposud nedotčené přírodě. Lázeňská zařízení v Tatrách a Tatry celkem jsou pýchou Slovenska a vyhledávaným místem oddychu v poslední době především zahraničních  návštěvníků. Ve středu tohoto kraje můžete nalézt největší zříceninu hradu v Evropě Spišský hrad.

 

VYSOKÉ TATRY

     Největší turistický magnet regionu i celého Slovenska se nachází na severozápadě prešovského regionu. Vysoké Tatry jsou

sk_034_sm.jpg 3.9K
nejmenšími velehorami na světě a zároveň největším horstvem Karpatského oblouku a zabírají plochu zhruba 850 km2. Tatry se dělí na 2 částí – Západné a Východné. Východné Tatry se dělí ještě na Vysoké a Belianske Tatry. Tatry mají více jak 500 vrcholů a štítů, z nichž nejznámějším a nejvyšším vrchům patří Kriváň (2 494 m), Gerlachovský štít (2 655 m) – výstup na vrchol je možný pouze s horským vůdcem, Slavkovský štít (2 452 m) a Lomnický štít (2 632 m), na který vede lanová dráha z největší tatranské osady Tatranské Lomnice. 

         Z vrcholu štítu je překrásný výhled na okolní krajinu. V horách stále ještě žijí kamzíci, svišti, rysy, medvědi, avšak nejpočetnější zastoupení mají jeleni a srnčí zvěř. Sníh zde začíná padat už koncem září a ve vyšších polohách se udrží až do konce května. Lyžařská sezóna trvá od prosince do konce března. Ráj pro pěší turistiku je 300 km značených chodníků. Návštěvníci by se však za každé situace měli držet značených cest, neboť se zde v horách mění počasí doslova z minuty na minutu a neopatrnost by se Vám nemusela vyplatit jako již mnoha turistům, kteří na ni doplatili cenou nejvyšší – životem. Proto je dobré na náročné cesty využít služeb horských vůdců. Do Tater však nejezdí jen milovníci aktivního odpočinku, ale také mnoho lidí, kteří se zde jezdí zotavovat do zdejších lázeňských domů.

 

ŠTRBSKÉ PLESO

    Tato nejvýš položená osada ve Vysokých Tatrách (1 355 m. n. m.) se nachází u druhého největšího jezera („plesa“) na slovenské straně Tater. Do obce se můžete dostat populární „zubačkou“ ze Starého Smokovce. Obec má velmi dobře rozvinutou infrastrukturu a to je jeden z hlavních důvodů proč si turisté vybírají Štrbské pleso jako výchozí bod pro poznávání Vysokých Tater. Po celý rok žije osada čilým kulturním životem, který vrcholí v zimě při pořádání skoků na lyžích. V zimě je vyhledávaným lyžařským střediskem. Kroky většiny turistů vedou z osady do oblíbené Mengusovké doliny a Popradského plesa a na nedaleký symbolický hřbitov.

 

STARÝ SMOKOVEC

    Nejstarší tatranská osada je v současnosti administrativním centrem Vysokých Tater. Ve „městečku“ se nachází centrum horské služby, cestovní kanceláře a také mnoho půjčoven letního a zimního sportovního vybavení pro turisty. Osada je významným dopravním uzlem tatranské železnice, lanovkou je možno se dostat na vrchol Hrebienok, který je výchozím místem do nejnavštěvovanějších horských dolin. Ochutnat můžete i výbornou vodu z místních pramenů, kvůli kterým původně Starý Smokovec vznikl.

   

sk_044_sm.jpg 2.6K



TATRANSKÁ LOMNICA

     Největší tatranská osada Tatranská Lomnica plní několik funkcí od nabídky lyžařských terénů až po možnosti ubytování. Je tu i sídlo vedení Tatranského národného parku a muzeum TANAPu. V obci se nachází i kasina, fitnesscetra, bazény i kulturní a zábavní podniky. Z osady vede lanová dráha na Lomnický štít. Dále tu můžete najít sportovní hřiště, piknikovou louku a v zimě je k dispozici sáňkařská dráha.  

 

ŽDIAR  

 

sk_048_sm.jpg 1.9K

       Obec leží, ve výšce 896 m. n. m., mezi Belianskými Tatrami a Spišskou Magurou v Podtatranské brázdě. Ždiar je vzdálen 13 km od hraničního přechodu do Polska a 34 km od Popradu. Kouzelnou atmosféru „vesničky“ ležící v nádherném prostředí dokreslují pravé slovenské „drevenice“, na které jsou místní obyvatelé patřičně hrdí stejně tak jako na své kroje.

      Obec slouží jako základna pro turistické výlety jak do Tater tak i do Spišské Magury. Přes zimu se stává obec rájem pro milovníky sjezdového lyžování, neboť v obci a okolí se nachází 20 lyžařských vleků – nejvíc ze všech tatranských obcí. Unikátní pohled na obec nabízí nedaleká sedačková lanovka.

Více informací o Ždiaru naleznete na webové stránce www.zdiar.sk

 

BELIANSKÁ JASKYŇA

    Nedaleko obce Ždiar se nachází Belianská jaskyňa. Byla objevena v roce 1881. V jeskyni je stálá teplota 5 °C, a vlhkost 95% tohoto příznivého klimatu využívají hlavně alergici, kteří jezdí do jeskyně a okolí, kde bylo postaveno několik léčebných zařízení, na ozdravné pobyty. Pro veřejnost je jeskyně otevřena v délce 1 135 m z osady Tatranská Kotlina. Otevřeno je: úterý – neděle

- od 2. ledna do 31. května, od 16. září do 15. listopadu, od 16. do 31. prosince začínají prohlídky vždy v: 9:30, 11:00, 12:30, 14:00 hodin

- od 1. června do 15. září probíhají prohlídku každou hodinu od 9:00 do 16:00

- od 16. listopadu do 15. prosince a od 24. do 26. prosince je jeskyně pro veřejnost uzavřena

 

Opravdu všechny informace od podrobně rozepsaných cykloturistických tras, značených pěších tras, léčebných ústavů, popisy a charakteristiky tatranských osad,  lyžařských podmínek až po rady horské služby můžete najít na webové stránce: www.tanap.sk/sk.html 

   

sk_036_sm.jpg 3.2K


SPIŠSKÁ MAGURA

Pieninský národný park

     Pieniny to je nejstarší mezinárodní park ve střední Evropě. Je to dravá řeka Dunajec, kterou je možné splavit na dřevěných člunech („drevených pltiach“), raftech a kajacích.  Leží v oblasti Spišskej Magury na hranicích s Polskem. Množství turistických chodníků, bohatá fauna a flóra, neopakovatelná atmosféra goralské lidové architektury činí z tohoto kraje příjemnou turistickou destinaci.  

sk_011_sm.jpg 4.2K

„Pltníctvo“, jedna z největších atrakcí v Pieninách na společném Slovensko-Polském úseku řeky Dunajec. Můžete se ji zúčastnit v období od 1. května do 30. října. Začátek vyhlídkové plavby je ve Spišskej Starej Vsi z nástupiště Nokle a výstupiště v Lesnici, celková délka cesty je asi 14 450 metrů. Vyhlídková plavba trvá 90 – 130 minut v závislosti od výšky hladiny Dunajca a navíc se Vám dostane erudovaný výklad o fauně a flóře, historii, tradicích a přírodních krásách Pienin. Více informací o plavbě včetně ceníku naleznete na webové stránce: www.tanap.sk/volnycas/pltnictvo.html

Vyšné Ružbachy

     Na úpatí Spišskej Magury leží oblíbené lázeňské městečko Vyšné Ružbachy, kde se převážně léčí neurózy a psychonourózy. S výstavbou lázní se začalo již okolo roku  1595 a v polovině 17. století, v té době se stali Ružbachy vyhledávaným letoviskem polské šlechty. Roku 1882 koupil lázně polský šlechtic Zamoyski a ve vlastnictví tohoto rodu zůstali až do roku 1948. Zajímavým způsobem přišel ke svému názvu termální pramen Izabela, který nechal pojmenovat po své manželce, španělské princezně Izabele, poslední vlastník lázní Jan Zamoyski. V Ružbachoch se koná každoročně i sochařské sympózium. V areálu termálního koupaliště se nachází kromě kina, restaurací a obchodů také unikátní sopečný kráter – největší travertinové jezírko na Slovensku s průměrem 20 m a hloubkou 3 m. Areál koupaliště je otevřen v letní sezóně (4. 6. – 31. 8.) kromě pondělí celý týden a to vždy od 9:00 do 18:00 hodin.

 

Hrad Ľubovňa

    Ve východní části Spišskej Magury se nad údolím řeky Poprad tyčí hrad Ľubovňa s bohatou historií a zajímavou architekturou. Mezi hrady na Slovensku mu náleží unikátní postavení. I když původně sloužil jako strážce severní hranice Uherska, nejvíce se proslavil početnými královskými návštěvami a šest let tu byli uschované polské korunovační klenoty. Rozsáhlými přestavbami v 16. a 17. století se změnil na velkou renesanční pevnost. Překrásná alej v podhradí a blízký skanzen s hodnotným dřevěným kostelem dotvářejí pohádkovou atmosféru hradu. Velmi zajímavé jsou zejména noční prohlídky hradu.

Více informací o hradu, prohlídkách a vstupném naleznete na webové stránce: http://hrad.lubovna.sk

  

POPRAD

     Vstupní branou do Vysokých Tater je město Poprad. Město vzniklo spojením 4 městských částí, které byli původně samostatnými městečky: Spišská Sobota, Velká a Stráže pod Tatrami. Tyto městečka byli v minulosti vzájemně propojené a s blízkými Matejovcami tvořili obvod hornospišských měst. Z hospodářského hlediska bylo nejdůležitějším městečkem Spišská Sobota, konali se tu týdenní trhy a jarmarky a výroční trhy (4x ročně). Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z roku 1256. Bohatou historii města dokumentuje gotický kostel Sv. Egídia (13. století), který je zároveň nejstarší stavební památkou ve městě. V kostele můžete nalézt nástěnné malby z 15. století. Zvláštní pozornost si zaslouží malby na triumfálním oblouku, kde je nejstarší vyobrazení Vysokých Tater. Vedle kostela stojí nově zrekonstruovaná zvonice, kterou roku 1592 dokončil mistr Ulrych z Kežmarku.

 Více informací o Popradu včetně mapy, informací o městě, ubytovacích zařízení a okolí naleznete na webové stránce: www.poprad-info.sk

 

 
KEŽMAROK  

sk_014_sm.jpg 1.7K

      Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1251. V centru města se nachází renesanční zvonice (1586 – 1591) a původně renesanční radnice s klasicistními úpravami. Blízko náměstí se nachází původně pozdně-gotický hrad, který byl postaven v šedesátých letech 15. století a koncem 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. 

V letech 1741 a 1787 hrad dvakrát vyhořel a ztratil svůj strategický význam. Znovu obnoven byl až ve 20. století. V části hradní budovy se nachází Mestské múzeum. Ve městě se nachází také jedna z nejvýznamnějších dřevěných staveb na Slovensku – Evanjelický artikulárny kostol. Tato dřevěná stavba s rano-barokním interiérem pochází z roku 1717. Vedle tohoto kostela se nachází nový kostel (1879-1892).

 Více informací o Kežmarku naleznete na webové stránce: www.kezmarok.sk

 

BARDEJOV

     Známé lázeňské městečko není známo pouze svými lázněmi, ale také bohatou historií a zachovanými architektonickými památkami. Vynechat by jste při své návštěvě neměli asi nejlépe zachovalé středověké náměstí na území Slovenska. Římskokatolický farský Kostol sv. Egídia z 15. století, Mestskou radnici, která je na slovenském území ojedinělou stavbou, ve které se spojují prvky zaalpské renesance s doznívajícími pozdněgotickými stavebními a výtvarnými prvky. Vysoké štíty se sedlovou střechou a schodišťový arkýř charakterizují blokovou dvojpodlažní radnici ve středu náměstí. Meštiansky dom Gantzughov (č. 13) – dnes Šařišské muzeum, původně gotický dům na náměstí byl renesančně přestavěný roku 1566. Rokoková úprava průčelí pochází z roku 1778. V letech 1978 byl dům restaurován. Mestské opevnenie – bardejovský hradební systém byl jedním z nejdokonalejších a nejzachovalejších gotických městských opevnění, chránící slovenská města. Od 18. století význam městského opevnění upadá a opevnění začíná pomalu chátrat. Od 50. let 20. století pokračuje oprava a rekonstrukce hradeb. O tom jak se rekonstrukce daří svědčí i to že, v roce 1986 získalo město zlatou medaili za záchranu památek od nadace ICOMOS při UNESCU. Za lázeňskou kolonádou je umístěn skanzen – muzeum lidové architektury. Můžete zde spatřit na 30 budov původní šarišské architektury. Nedaleko Bardejova na zalesněném kopci v Ondavskej vrchovině (10 km severně od města) leží hrad Zborov, zřícenina gotického hradu z 13. století, který patří mezi oblíbená výletní místa. Dnes je Bardejov administrativním centrem horného Šariša a lázeňským a turistickým centrem malebného kouta Slovenska.

Podrobné informace o městě naleznete na webové stránce: www.bardejov.sk

 
PREŠOV

     Na řece Toryse na jih od Bardejova leží centrum historické oblasti Šariše - město Prešov. Město bylo už od dávných dob známo svým zpracováním soli – Solivar. Výhodná poloha z města udělala obchodní křižovatku a kulturní středisko ukrajinské menšiny. První zmínka o městu je z roku 1299. Největší rozkvět město zažilo v 15-16. století, kdy bylo město významné obchodní a řemeslnické středisko. Ve městě se zachovala část městských hradeb. Nejpůsobivější a největší památkou Prešova je Farský kostol sv.Mikuláša, gotická stavba z roku 1374. Řeckokatolický biskupský palác – v roce 1848 byl přestavěn do dnešní podoby. Za vidění stojí i měšťanské domy na Hlavné ulici. Solivar, zde se nachází komplex budov na těžbu a vaření soli ze začátku 17. století. Ve sklepních prostorách pod městskou radnicí je od roku 1994 zřízené unikátní – Múzeum vín. Ve městě sídlí i Šarišská gelerie. Z města se dá podnikat celá řada výletů do okolí.

Podrobné informace o možných výletech naleznete na webové stránce: www.pis.sk/browse.php3?class=main&id=020900000

 

SVIDNÍK

 

sk_030_sm.jpg 2.3K
        Okresní město Svidník leží v severní části Nízkych Beskýd, při ústí řeky Ladomirky do Ondavy. Obec vznikla roku 1944 sloučením Nižného a Vyšného Svidníku. Obec je proslovená nedalekými dřevěnými kostely, muzeem rusínské a ukrajinské kultury a nedobrovolně blízkým Dukelským bojištěm za I. a II. světové války.

   
 

DREVENÉ KOSTOLY

     Mezi městem Svidník a polskými hranicemi se nachází unikátní dřevěné kostely. Na malém území se nachází 11 dřevěných kostelů (Mirola, Dobroslava, Ladomirová, Krajné Čierno, Potoky, Korejovce, Príkrá, Šemetkovce, Nižný Komárník, Hunkovce, Skanzen ve Svidníku). Celkově je na Slovensku za kulturní památku vyhláseno 27 dřevěných kostelů. Většina dřevěných kostelů pochází ze 17. a 18. století. Avšak mnoho těchto památek bylo zničeno v letech 1. a 2. světové války.

 

VOJENSKÉ MÚZEUM

     Vojenské muzeum ve Svidníku vzniklo v roce 1965. Posláním muzea je dokumentovat dějiny vojenství na východním Slovensku. Hlavní expozice zpřístupněná v roce 1996. V expozici zvýrazněn vojensko-strategický význam Duklianského priesmyku v období obou světových válek. Autentické fotografie z bojů, různé druhy zbraní, nálezy z bojišť dokumentují tuto neradostnou kapitolu lidských dějin. Součástí expozice je i přírodní dukelské bojiště o délce 20 km, ve kterém se nacházejí zrekonstruované dobové zbraně, bunkry a další památky z 2. světové války. V areálu u hlavní budovy muzea ve Svidníku se nachází i Pamätník sovietskej armády, kde je pochovaných více jak 9 000 vojáků. Byl postaven v roce 1954 a s přilehlým parkem je národní kulturní památkou.

     Nedaleko od Duklianského presmyku na slovensko-polských hranicích se nachází vyhlídková věž, která je hlavním informačním střediskem pro návštěvníky Dukly, kde se můžete seznámit s historií dukelských bojů na podzim roku 1944. Objekt věže má zajímavé architektonické řešení s výhledem na dukelské bojiště na polské i slovenské straně. Věž byla postavena v roce 1974 a je 50 metrů vysoká. Nedaleko věže se nachází i památník Československé armády. Na hřbitově je pochovaných i 565 příslušníku Československého armádního sboru, kteří padli při karpatsko – dukelské operaci.

 

múzeum ukrajinsko - rusínskej kultúry

     Je národní instituce, které posláním je dokumentovat základní etapy kulturně – historického, politického a sociálního vývoje národnostních menšin Rusínů a Ukrajinců. Muzeum vzniklo v roce 1956 v Prešově a v roce 1964 přesídlilo do Svidníku. Kromě všeobecné dokumentace a prezentace materiální a duchovní kultury, přistoupilo muzeum roku 1975 k realizaci národní expozice v přírodě – Skanzenu, který je další expozicí muzea. Ve skanzenu můžou návštěvníci vidět technické a hospodářské budovy, vodní mlýn, vodní pilu i jiné menší objekty. Z kultovních staveb se zde nachází dřevěný kostel z Novej Polianky s bohatou interiérovou výzdobou.

 Více se o historii Svidníku a všech turistických atrakcích naleznete na webové stránce: www.bj.psg.sk/prezenta/svidnik/welcome.html

 

MEDZILABORCE

     Medzilaborce se nacházejí v severní části Nizkych Beskyd, nedaleko polských hranic. Město je významným centrem rusínské a ukrajinské kultury. V období I. a II. světové války bylo město vícekrát zničené. Mezi nejstarší pamětihodnosti města patří chrám Sv. Bazila Velkeho z konce 18. století, římskokatolický chrám Panny Marie (1949) a dominanta města pravoslavný chrám Sv. Ducha (1949) postavený jako památník padlým v I. i II. světová válce. Avšak v současnosti je největším turistickým magnetem – Muzeum moderního umění, vzpomínka na rodáka Andyho Warhola. V okolí města se nacházejí lyžařské terény.

  
SLOVENSKÝ RAJ

     Hluboké rokliny, skalní útvary, vodopády, obrovská členitost terénu, husté jehličnaté a listnaté lesy – to je území, které ve dvacátých letech 20. století dostalo název Slovensky raj. Je součástí jednoho z nejvýznamnějších krasových území na Slovensku, Spišsko-gemerskeho krasu v centrální části Západních Karpat. Ochrana přírody Slovenského raja se datuje od roku 1931, oficiálně však až od roku 1964, kdy byla vyhlášena – chráněná krajinná oblast Slovenský raj. V současné době je na území parku 20 přírodních rezervací a 5 přírodních památek.

 

Nejvyhledávanější a nejzajímavější turistické cíle:

 

Dobšinská ľadová jaskyňa

 Tento chráněný přírodní výtvor je jeden z nejvzácnějších a nejpozoruhodnějších přírodních jevů na Slovensku. Objevena byla v roce 1870 a zpřístupněna veřejnosti byla již v roce 1871 a v roce 1887 byla první jeskyní v Evropě s elektrickým osvětlením. Vchod do jeskyně je na severním úbočí vrchu Duča ve výšce 969,5 m. n. m.. Jeskyně dosahuje délky 1232 m. Návštěvníci by se na prohlídku jeskyně měli dobře obléknout, protože se teplota ani v horkých letních měsících nepřehoupne přes O °C. Celkový objem ledu se odhaduje na cca 110 000 m3.

VSTUP:

16.5.2000 až 30.6.2000 Úterý až Neděle vždy v 9,30 11,00 12,30 14,00 hod.
1.7.2000 až 31.8.2000 Úterý až Neděle vždy v 9,00 10,00 11,00 12,00 13,00 14,00 15,00 16,00 hod.
1.9.2000 až 30.9.2000 Úterý až Neděle vždy v 9,30 11,00 12,30 14,00 hod.

Ostatní dny – zavřeno.

 

GERAVY

     Geravy to je rozsáhlá planina na jihu Slovenského raja s velkým množstvím povrchových krasových útvarů. Tvoří ji soubor horských louk s hustými lesy. Severní svahy jsou převážně hustě zalesněné a pozvolna klesají do dolin a tvoří závěr doliny Bieleho potoka. Jižní svahy strmými srázy padají do údolí Hnilca. Na Geravách je hustá síť udržovaných lyžařských běžeckých tratí. Nacházejí se zde i lyžařské vleky, které jsou určeny zejména pro méně náročné lyžaře. Do Geravy vede i lanová dráha z Dedinek.

 

Palcmanská Maša

     Vodní nádrž Palcmanská Maša při Dedinkách je nejideálnější místo pro odpočinek. Můžete si zde půjčit vodní kola, lodičky, můžete zde provozovat windsurfing a na své si přijdou i rybáři. U vodní nádrže můžete využít služeb campingu, okolí je jako stvořené pro turistické, cykloturistické výlety. V zimě zde můžete lyžovat nebo se vydat na výlet a poznávat okolí na běžkách. To vše najdete při 85 ha vodní ploše v jižní části národního parku.

 

Sokolia dolina

    Jedna z nejdivočejších soutěsek Slovenského raja - Sokolia Dolina se nachází na východních okrajích planiny Glac. Dolina byla turisticky objevena jako jedna z posledních a první přechod byl uskutečněn v roce 1910, vyznačkována byla v roce 1913. V letech 1979-81 byla přechodová trasa celkově přestavěna. Nejvýznamnější změnou byla úprava přechodu Závojovým vodopádem (nejvyšší ve Slovenském raji). Dnes se úsekem prochází přímo, více jak 80 metrů dlouhou soustavou žebříků a mostíků. Vodopády postupují ve sledu: Bočný, Skalný, Závojový, Vyšný. Nejlepší přístup do doliny je ze Spišskej Novej Vsi, Smižian a z Dediniek. 

  
Prielom Hornádu

     Prielom Hornádu je přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád od ústí Velkej Bielej vody po Smižany. Hornád zde vytvořil kaňonovité údolí, místy až 300 metrů hluboké. První přechod průlomu po jeho zmrzlé hladině se uskutečnil v roce 1906. Původně nebyl průlom přechodný v celé své délce. Až roku 1960 se začalo s výstavbou lanové lávky v ústí Kláštorskej rokliny. Roku 1974 se ukončila výstavba „speciálního“ chodníku, ve kterém je zabudovaných 7 mostíků a lávek, přibližně 320 metrů řetězů připevněných ve skalních stěnách, 140 stoupaček a přibližně 70 dřevěných lávek. Přístup do Prielomu Hornádu je možný ze Spišskej Novej vsi, Smižian, Spišských Tomášoviec, Letanoviec, Hrabušíc a Dediniek.

 Vše co potřebujete vědět o Slovenském raji naleznete i včetně map a turistických tipů na webové stránce: www.slovenskyraj.sk