Trnavský kraj
 
 
 

Nížinatý kraj s možnostmi nenáročné turistiky. Je tu množství termálních koupališť a lázeňských měst z nichž nejznámější a nejvyhledávanější je město Piešťany – navštěvované každoročně množstvím zahraničních turistů. Pro milovníky vína bude asi zajímavější město Skalica s románskou rotundou v gotickém slohu, kde v tamějších sklípcích můžete zkusit  kvalitu slovenských vín.

 
Místa, která stojí za vidění

TRNAVA

    Město se vyvinulo z osady ležící na důležité křižovatce obchodních cest (přibližně 6. století), z kterých jedna (via Regni Bohemiae – Česká cesta) vedla z českých zemí do Uherska, druhá spojovala Polsko se Středomořím. Zde se pravděpodobně zastavovali obchodní karavany a vzájemně si vyměňovaly zboží. Od pravidelných sobotních trhů byl odvozený i název osady – Sobota, v německém jazyce nazývána jako Tyrnau, z něhož je také odvozen dnešní název města. Významnou etapou v dějinách města bylo 17. století. V roce 1635 tu kardinál Peter Pázmaň otevřel Trnavskú univerzitu. Trnavská univerzita byla první úplnou univerzitou (4 fakulty – filozofická, teologická, právnická, lékařská) v Uhersku. K univerzitě patřila tiskařská manufaktura, (ve které vyšlo více než 5 000 titulů) observatoř, knihovna, botanická zahrada a například i lékarna. Další hospodářský rozvoj zaznamenalo město v druhé polovině 19. století. Nejdříve se město spojilo železnicí (nejprve koňskou od roku 1846 parní) s Bratislavou. Vybudovalo se několik továren (cukrovar, plynárna, sladovna), které přispěly k prosperitě města. V roce 1907 byl založen podnik Figaro, který dodnes produkuje čokoládové výrobky. Po roce 1950 bylo ve městě postaveno několik sídlišť a bohužel „moderní“ architektura zasáhla i samotné centrum města.

 

TROJIČNÉ NÁMESTIE A JEHO DOMINANTY

    Historické jádro města tvoří ulice -Hlavná a Štefánikova, které jsou rozděleny Trojičným námestím. Právě zde bylo v 16. století situované městské tržiště. Dominantou náměstí je sousoší Najsvätejšej trojice, podle kterého je pojmenováno náměstí. Sousoší pochází z roku 1695 a jeho autorem je sochař Ján Krištof Khien. Jedna z nejhezčích staveb na náměstí je divadlo. Tato působivá empírová stavba s původní kapacitou 548 míst, je jedna ze šesti kamenných divadel v bývalém Uhersku. Dominantou náměstí je však Mestská veža postavená jako pozorovatelna proti tureckým nájezdníkům v roce 1574. Atypicky mimo náměstí je situovaná Radnica – původně středověká stavba s mnohokrát přestavěná, dnešní klasicistní podoba z roku 1791 je poznamenána secesní úpravou.

 
HRADBY

    Nejrozsáhlejší kulturní památka Trnavy, jedno z nejstarších gotických opevnění na Slovensku. Opevnění tvořila tříkilometrová kamenná zeď, místy až 10 metrů vysoká a 130 až 170 cm široká. Hradby měly na 35 čtyřpatrových obranných věží a 4 vstupní brány. Městské opevnění přispělo k výraznému rozvoji města od 13. až do 19. století. Svojí rozlohou ve 13. století zařazovalo Trnavu mezi největší města střední Evropy.

 
KOSTELY

    Trnava je někdy kvůli velkému počtu kostelů přezdívána „Malý Řím“. Zde naleznete seznam aspoň těch  nejznámějších:

Kostel sv. Jána Krstitela – první barokní kostel na Slovensku, součást komplexu univerzitních budov, postavený  v letech 1629 – 1637. Kostel sv. Mikuláša – gotický trojlodní chrám postavený v 2. polovině 14. století a dokončený v polovině 15. století s pozdějšími barokními úpravami. Kostel Nanebovzatie Panny Márie a klášter klarisiek – původně gotický jednolodní kostel, postavený v polovině 13. století, výrazně rozšířený a barokně přestavěný do dnešní podoby v průběhu 17. století. V současnosti se zde nachází Západoslovenské muzeum. Kostel sv. Heleny – gotický jednolodní kostel ze 14. století s výraznou barokní přestavbou v polovině 17. století. Arcibiskupský palác – renesanční stavba, postavěná roku 1562 s gotickým jádrem, rozšířenou a barokní přestavbou v roce 1615, sídlo meropolitu trnavsko-bratislavkej arcidiecézy. Synagóga Status quo – historická stavba postavěná v 19. století s památníkem umučených v letech 1938 – 1942, v současnosti využívá prostory galerie Jána Koniarka.

Trnava je dnes moderním, dynamickým městem a zejména ve školním roce zde panuje velice přátelská atmosféra, za což město vděčí zejména studentům místního univerzitního komplexu. Pokud se chystáte město navštívit, více informací naleznete na webových stránkách: www.tyrnavia.sk a www.mtf.stuba.sk/trnava 

 
Skalica

    V 17. století byla Skalica  velmi významným městem a směle se rovnala takovým městům jako Trnavě nebo Košicím. Skaličani byli známí především jako výborní řemeslníci a vinaři. V druhé polovině 19 století se Skalice stala jedním z center slovenského národního života. Vznikali tu spolky, vycházelo zde mnoho deníků a časopisů. Ve 20. století se stala Skalica významným centrem polygrafie.

 
ROTUNDA SV. JURAJA A OKOLÍ

    Nejhodnotnější stavební památkou a symbolem města je románská rotunda sv. Juraja, která byla postavena jako hradní kostelík pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století. Po obvodě města se zachovaly zbytky městských hradeb vybudovaných po povýšení Skalice na svobodné královské město. Dominantou náměstí je kostel sv. Michala, římsko-katolický gotický chrám vybudovaný po roce 1372. Ze světských staveb si zaslouží pozornost původně renesanční radnice z první třetiny 17. století. Jednou z nejhezčích staveb ve městě je secesní stavba Domu kultúry. Jde o budovu bývalého spolkového domu – Kruhu, která v době vzniku patřila mezi nejoriginálnější na Slovensku. Je to stavba z roku 1905 postavená podle návrhu malíře Mikoláše Aleše. Muzeum zde vzniklo v roce 1905 zásluhou Dr. Pavla Blahu, který ho založil svojí soukromou sbírkou předmětů lidové umělecké tvorby.

Neoddělitelnou součástí života nejen dnešních Skaličanů je vinařství. Město obklopují vinohrady s pozoruhodnými vinařskými domečky a vinnými sklípky. Proto by měl každý návštěvník Skalice ochutnat známé červené víno Skalický rubín. Při posezení samozřejmě nesmí chybět ani místní sladká specialita – skalický trdelník. Více informací o Skalici naleznete na webové stránce: www.skalica.sk

 
Piešťany

    Malebný kraj se strategickou polohou na řece Váh byl již od dob dávno minulých ovlivněn existencí termálních léčivých pramenů. Termální prameny sádrově-sírové vody léčivé bahno se v piešťanských lázních intenzívně využívají od 16. století, kdy se renesanční představa o ideálním člověku spojovala s obrazem tělesně i duševně zdravého jedince. Významným vlastníkem lázní byl po dlouhá léta šlechtický rod Erdödy. Po napoleonských válkách v roce 1822 dali postavit první lázeňský dům, dodnes zachovaný a památkově chráněný, známý jako Staré nebo Napoleonské kúpele. Skutečný rozmach a světové jméno přineslo lázním až jejich převzetí měšťanskou rodinou Winterů. Na začátku 20. století tu vyrostlo několik budov v secesním stylu – Hotel Royal (1906), hotel Thermia Palace (1912), hotel Pro Patria (1916) a ve třicátých letech hotel Excelsior (dnes Jalta). Po druhé světové válce se roku 1945 Piešťany stali městem. V období socializmu pokračovala výstavba piešťanských lázní. Bohužel ani Piešťany neminula výstavba socialistických sídlišť. V dnešních dnech atmosféru města dotváří výtvarné umění a architektura. Kromě známého symbolu lázní – sochy Barlolámača od sochaře R. Kuhmayera, město od roku 1933 zdobí stavba Kolonádového mostu ve funkcionalistickém slohu od známého slovenského architekta Emila Belluša. Návštěvníky potěší i množství kulturních akcí a programů, kterých je pořádaných opravdu nespočet a to v každém ročním období.

V současnosti jsou Piešťany nejvýznamnějším slovenským lázeňským městem světového jména. Přírodní prostředí, parky, jezero Slňava tvoří oblast přitažlivou nejen pro lázeňské hosty, ale také pro milovníky turistiky, sportu a samozřejmě i příjemného oddychu.

O jednom z nejdůležitějších kulturních center SR naleznete na webových adresách: www.piestany.sk a www.piestany-spa.sk