Žilinský kraj
 
 
 

Žilinský kraj se nachází v severozápadní části Slovenské republiky. Je to kraj přírodních krás, kulturních památek, lesů, řek a přehrad. Kraj, ve kterém je ještě možné spatřit vesnice, ve kterých jakoby se život zastavil v minulém století a vy jste se v nich ocitli jen nějakým nedopatřením. Kraj, ve kterém se ještě zachovaly staré tradici, lidové obyčeje, folklór a zvláštní pohostinnost místních lidí.

 
Místa, která stojí za vidění

 
ŽILINA

    Díky příznivým podmínkám se po příchodu Slovanů v 5. století oblast začala osidlovat do více menších osad, ze kterých později vzniklo město. První zmínka o Žilině je už z roku 1208. Žilinští Slováci spolu s německými kolonisty z Těšína získali městské privilegium kolem roku 1290 a vybudovali město na dnešním Mariánskom námestí. Největší rozkvět města nastal ve středověku v 16. a 17. století. Rozvinula se výroba, která přinesla Žilině i jejím obyvatelům prosperitu. Ročně se ve městě konala na 6 jarmarků a na hlavním náměstí se konali každý týden trhy. V té době bylo po celém Uhersku známo „Žilinské súkno“. V 18. století nastal úpadek města zejména kvůli stavovským povstání a pobytu vojsk ve městě. Ubylo obyvatel v důsledku moru a začala stagnovat výroba sukna. V roce 1848 zachvátil Žilinu velký požár a škody znásobilo i zemětřesení v roce 1850. Opětovný rozvoj města nastal až po postavení železnice Košice – Bohumín v letech 1872 až 1883 a ve směru na Bratislavu a Rajec v roce 1889. V roce 1911 měla Žilina už 10 000 obyvatel a v této době nastal její stavební rozvoj. V této době vyrostlo ve městě několik státních budov, které daly městu secesní nádech (budova dnešní Obchodní banky nebo Žilinské univerzity) a Žilina patřila mezi 3 nejdynamičtěji rozvíjejícím se slovenským městům. Město se rozvíjelo i v 50. letech, kdy v Žilině vzniklo několik strojírenských, stavebních a potravinářských podniků. Za zmínku jistě stojí, že v roce 1960 se do města z Prahy přemístila Vysoká škola dopravy a spojů, dnešní Žilinská univerzita.

    Žilina má dnes velmi mnoho stavebních památek. Především na historickém Mariánskom námestí se zachovala středověká architektura od gotiky a renesance s typickými průchody – „laubňami“, které vytvářejí specifickou atmosféru náměstí. Náměstí bylo v posledních letech kompletně renovované, tak jako i radnice a většina historických domů ve městě. Renovované byly i přilehlé ulice a pěší zóna jako i Námestie Andreja Hlinku s jeho sochou. Restaurována byla i nejstarší stavební památka města – kostel sv. Štefana s freskami Ježíše a dvanácti apoštolů. Podle mnohých odborníků pochází kostel už z období Velké Moravy. Město má i další stavební skvosty – barokní kostely sv. Pavla a Barbory, moderní synagógu z roku 1935 a mnohé další.

BUDATÍNSKÝ ZÁMOK  

sk_003_sm.jpg 2.1K

      Zámek stojí na vyvýšenině na soutoku dvou řek Kysuce a Váhu, velmi blízko hlavní cestě směrem na Čadcu a je úplně začleněný do dnešní Žiliny. Nejstarším objektem na tomto místě byl dříve vodní hrad, chránění ze dvou stran řekami, ze kterých se naplňovaly příkopy vodou. 

Základem tohoto vodního hradu byla obytná věž, které nejstarší části pocházejí z 13. století. V 17. století byl hrad přestavěn a doplněn několika renesančními částmi. V letech 1848 – 1849 hrad vyhořel a byl přestavěn na dnešní podobu. V dnešní době se v zámku nachází převážně vlastivědné Povážské múzeum a galerie.

Žilina je v současnosti moderním městem, zejména v posledních letech, díky nákladným rekonstrukcím a opravám, se stala jedním z nejhezčích měst na Slovensku a její návštěva stojí rozhodně zato. Více informací o Žilině naleznete na internetové adrese www.zilina.sk .

 
MÚZEUM KYSUCKEJ DEDINY

    V Nové Bystrici – Vychylovke je stálá expozice v přírodě čili jakýsi skanzen, který dokumentuje a přibližuje způsob života lidí a kultury kysuckých lidí v minulosti. Expozice obsahuje 34 obytných, hospodářských, společenských a církevních staveb. Každý návštěvník si může přímo v areálu „skanzenu“ zakoupit nejenom suvenýry, ale může se i občerstvit v historické „Krčme z Korne“.

 
HISTORICKÁ LESNÁ ÚVRAŤOVÁ ŽELEZNICA NOVÁ BYSTRICA - VYCHYLOVKA

    Jedním z největších magnetů Múzea Kysuckej dediny je zachovalá část Kysucko-oravskej lesnej železnice, která byla svého času jednou z nejdelších a nejvýznamnějších svého druhu na Slovensku. Tato horská železnice je v současnosti jedinou fungující historickou úvraťovou železnicí v Evropě a jednou z mála ve světě (další až v Jižní Americe a Indii). Vznikla v roce 1926 a původně dosahovala délky 110 km v kopcovitém terénu. Do 70. let sloužila hlavně pro přepravu kmenů dřeva z lesa. Od její rekonstrukce slouží železnice převážně návštěvníkům a 3,6 km dlouhou romantickou trasou projíždí areál Múzea.

    V létě se uskuteční v areálu Múzea Kysuckej dediny mnoho zajímavých kulturních pořadů, ve kterých se představí „ľudoví remeselníci“ a folklórní skupiny, které představí tradiční zvyky regionu. Více informací o chystaných pořadech, otevírací době a dopravním spojení naleznete na webové stránce: www.snm.sk/muzea/cadca/index.htm

 
Vlkolínec
(UNESCO)

    Obec se nachází v pohoří Velká Fatra. Leží 760 m. n. m. pod vrchem Sidorovo, přímo nad městem Ružomberok. Vlkolínec je pozoruhodný tím, že celé jeho území (jako jediné na Slovensku) není narušené novou výstavbou. Představuje nejzachovalejší a nejucelenější urbanistický celek původních lidových staveb, nejenom v rámci Slovenské republiky, ale i v rámci Evropy. Pro tuto jedinečnost byl Vlkolínec zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dominantou obce je dvojpodlažní zvonice z roku 1770, studňě a baroko-klasicistní kostel Navštívenia Panny Márie z roku 1875. Navíc každý rok první srpnovou neděli se vždy uskutečňuje tradiční kulturní festival, zájemci mají možnost shlédnout tradiční lidová řemesla a mnoho dalších lákadel.


STREČNO

    Strečniansky hrad, pod kterým protéká Váh má kromě vynikající polohy přímo nad hlavní povážskou cestou ze Žiliny do Vrútok i

sk_035_sm.jpg 1.9K
charakteristickou polohu na skalním masivu a to ze všech stran. Hrad existoval už v dobách Matúša Čáka Trenčianskeho. V polovině 14. století byla postavěna hradní věž a další budovy, které byly obklopeny hradbami. V pozdějších dobách byl hrad doplňován dalšími budovami. V polovině 17. století bylo opevnění hradu podstatně zesilněné. Za Thökölyho povstání byl hrad sídlem povstalců, a tak ho nechal císař roku 1698 zbourat. Avšak podstatná část hradeb přetrvala i díky zakonzervování další století. Nedávno byla dokončena nákladná rekonstrukce, která pomůže zachovat tento důležitý hrad slovenské historie pro další generace. 

 
Oravský hrad
 

sk_027_sm.jpg 1.8K

     Útes Skrušinského pohoria, na kterém se nad hladinou řeky Oravy a nad obcí Oravský Podzámok vypíná Oravský hrad, byl odedávna opevněným hradiště, chráněným od severu skalním masívem a od jihu skalním valem. 

      V polovině 13. století byl původně dřevěný hrad přestavěn na kamenný, o kterém je první zmínka již v roce 1267. Hrad vznikl na strategicky důležitém místě uhersko-polské cesty v blízkostí celní stanice v Tvrdošíne. Komplex budov horního, středního a dolního hradu, zabírají tři výškové terasy hradní skály, stavěly se postupně od poloviny 13. století až do začátku 17. století. Nejstarší částí byl palác na horním hradě jištěný opevněním v oblasti dnešního středního hradu. K velkým stavebním úpravám došlo na konci 15. a na začátku 16. století, kdy byl postaven obytný palác ve středním hradu. V té době se současně zesilňovalo opevnění v prostorách dolního hradu. O další stavební úpravy se postarala v 16. století rodina Thurzovců, která se postarala o jeho dnešní podobu. Na Oravském hradu vládl rušný vojenský i společenský život, zejména ve středověku. V roce 1800 hrad vyhořel, ale velmi brzy byl opraven. Velké rekonstrukce hradu se však dělali i na přelomu 19. a 20. století. K velkorysé obnově celého hradu se přistoupilo až v roce 1953, po této rekonstrukci se stal hrad důstojným sídlem Oravského múzea.

 
ČIČMANY

    Čičmany leží v kotlině Strážovských vrchov, nedaleko pramene řeky Rajčianky. Obec je nejvýše položenou obcí v Žilinském okrese. První zmínka o obci pochází z roku 1272. Obec je známa starobylou a unikátní architekturou – „maľovanými zrubovými drevenicami“. Obec je zajímavá i svými lidovými kroji s výšivkami z geometrickými ornamenty. V obci je také k vidění národopisná expozice, zámek a kostel. Vesnička leží v krásné přírodě a spolu s typickými malovanými domečky vytváří idylickou atmosféru dávných dob. Více informací nejen o obci, ale také o chystaných kulturních a folklórních pořadech naleznete na webové adrese: www.cicmany.viapvt.sk

 
ZUBEREC – MÚZEUM ORAVSKEJ DEDINY

    Obec Zuberec se nachází asi 25 km severně od Liptovského Mikuláša. Obec je proslavená zejména Múzeem Oravskej dediny. Za bránami muzea se stanete cestovateli do minulosti, kteří uvidí historické jádro vesničky s jeho trhovištěm, hospodářské a obytné budovy, mlýn, pilu, hřbitov, kostel a mnoho dalších architektonických skvostů, přesně tak, jak v nich místní lidé žili po staletí.

 
RAJECKÉ TEPLICE

    Rajecké Teplice patří mezi nejpřitažlivější a nejznámější slovenské lázně. Na východě jsou lemovány mohutnými hřebeny Malé Fatry a na západě přímo nad areálem lázní se týčí do výšky dolomitické vápence Strážovských vrchov, které vytvářejí bizardní skalní útvary. Obec se může pochlubit nejen dokonalou starostlivostí o lázeňské hosty, ale také nabídkou sportovních a společenských událostí. Za návštěvu stojí zejména místní koupaliště, které je nachází v idylickém prostředí za obcí. V blízkém okolí lázní si přijdou na své hlavně milovníci pěší turistiky. Více informací o lázních naleznete na webové adrese www.spa.sk

 
TURČIANSKE TEPLICE

    Historie lázní, ležících asi 25 km jižně od Martina, a místních léčivých pramenů sahá až do daleké minulosti. Lázně jsou považovány podle mnoha odborníků za jedny z prvních, kde se začalo s organizovanou lázeňskou léčbou. V současnosti jsou Turčianske Teplice na celém Slovensku známe zejména úspěšnou léčbou ledvin a močových cest. Od roku 1993 se zde však léčí i nemoci pohybového ústrojí. Lázeňské městečko se vyznačuje i rušným společenským životem. V lázeňských domech se pravidelně konají taneční zábavy, využít můžete i mnoha tenisových hřišť nebo také místní fitness centra a solária. Volný čas můžete strávit i procházkami v překrásném lázeňském parku. Více informací o lázních naleznete na webové adrese: www.turcslk.sk

 
BEŠEŇOVÁ

    Bešeňová leží v dolní části Liptovskej kotliny asi 10 km východně od Ružomberka. Obec je proslavená zejména svými prameny

sk_037_sm.jpg 2.5K
léčivých vod, které vyvěrají z hloubky 1987 metrů a na povrch se dostává voda o teplotě 70 stupňů Celsia. Pro návštěvníky je připraveno 6 bazénů, ve kterých je voda ochlazována tak, aby měla blahodárný vliv na lidský organizmus. Vysoká úroveň služeb přitahuje každoročně stále více rekreantů, kteří se zde rádi a pravidelně vracejí. Termální koupaliště je otevřeno celoročně a pokud budete mít možnost, rozhodně si  nenechte ujít noční koupání, které patří k velkým zážitkům. Více informací o otevírací době termálního koupaliště a místním renesančním zámku dostanete na webové stránce:  www.liptov.sk/besenova/index.html

 
LIPTOVSKÁ MARA

    V létě jedno z nejvýznamnějších rekreačních středisek na Slovensku. Liptovská Mara je přehrada na řece Váh, která byla vybudována v letech 1969 až 1975 a s výškou 45m u hráze je druhou největší sypanou nádrží na Slovensku. Každoročně se na březích přehrady rekreují tisíce rekreantů. Je zde mnoho příležitostí nejen pro milovníky sportu, kteří zde kromě koupání mohou vyzkoušet například jachting, windsurfing, surfování, jízdu na vodních kolech, minigolf, ale také milovníci romantiky si přijdou na své při vyhlídkové jízdě lodí po Liptově. Krásné panorama nedalekých Tater vytvářejí idylickou atmosféru, o které se nedá psát, ale musí se zažít.

 
LIPTOVSKÝ JÁN - TERMÁLNE KÚPALISKO

    Obec Liptovský Ján leží v pohoří Nízkých Tater a ze severní strany v Jánské doline se nachází oblast termálních a minerálním pramenů, které jsou považované za největší minerální zdroj vody na Slovensku. Jižně od obce se nachází areál letních termálních bazénů s krytým bazénem. Areál je známým a vyhledávaným letoviskem. V okolí obce jsou velmi dobré podmínku pro pěší turistiku a za návštěvu stojí i krasová oblast Jánské doliny. V zimě jsou zde dobré možnosti i pro sjezdové lyžování.

Více informací o žilinském regionu naleznete na webové stránce: www.zilina-region.sk . O termálních koupalištích a nejen o nich naleznete více informací na internetové stránce: www.liptov.sk/kupaliska.html .

 
MALÁ FATRA

    Malá Fatra se nachází v západní části Žilinského kraje. Pohoří ohraničuje na východě Turčianska na západě Žilinská kotlina. Národní park Malá Fatra je útočištěm pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Znám je především dolomitovým skalnatým stěnám a útesům, skalním věžím, jeskyním, hlubokými kaňony s křišťálově čistou vodou a mnohými vodopády. Symbolem pohoří je vrch Velký Rozsutec (1 610 m). Délka turistických chodníků přesahuje v současnosti 157 km. V zimě pohoří uspokojí lyžaře na mnoha lyžařských svazích jako i „běžkaře“. 
 

VRÁTNÁ DOLINA

    Nejoblíbenější oblastí Malé Fatry je Vrátná dolina. Branou do této oblasti je obec Terchová, kde se můžete setkat s monumentální sochou lidového hrdiny Juraja Jánošíka, slavným to rodákem, který si na přelomu 17. a 18 století vydobyl nesmrtelnou slávu. Z obce Vrátná se můžete nechat vyvézt na hřeben Fatry lanovkou (při cestě zažijete malý teplotní šok). Na hřebeni máte všechny nejvyšší vrcholy Malé Fatry na dosah ruky. Stačí si pouze vybrat vrchol, který zdoláte.

Více informací o pohoří naleznete na webové stránce. www.malafatra.sk

 
Veľká Fatra

    Rozsáhlé pohoří v centrální části Slovenska je ohraničováno na východě Nízkymi Tatrami a na západě Malou Fatrou. Pohoří nabízí krásné přírodní scenerie i romantické skalní doliny (nejvyšší vrch – Ostredok 1 592 m). Z turistického hlediska patří mezi nejvýznamnější pohoří na Slovensku, hlavně v letním období. Vyhledávané jsou  Ľubochnianska, Blatnická, Gaderská, Necpalská, Belianska a Žarnovická dolina i turistické středisko je Malinné s výbornými lyžařskými terény. Na území se nachází také Harmenecká jaskyňa. Oblíbeným cílem turistů bývá i chráněný přírodní výtvor - Krkavá skala při východním úpatí Sidorova. Oblíbená středně náročná túra vede přes Liptovské Revúce, Čierný Kameň, Ostredok a Krížnu zpět do L. Revůc.

 
NÍZKE TATRY

     Pohoří Nízkych Tater se táhne v délce 80 km směrem ze západu na východ mezi malebnými údolími Váhu a Hronu. Hlavní hřeben přesahuj třemi vrchy (Ďumbier – 2 043 m, Chopok – 2 024 m, Dereš – 2 004 m) výšku 2 000 metrů. Nízke Tatry jsou po Vysokých Tatrách druhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska. V téměř nedotknutelných lesech je možné podnikat mnoho zajímavých pěších túr. Pro turisty je přitažlivý úsek hřebenů od Chopku k Čertovici, který poskytuje nádherné výhledy do nízkotatranských dolin. Na nejvyšší vrchol Nízkych Tater – Chopok, vede sedačková lanovka (z jižní strany je údolní stanice při hotelu Srdiečko, ze severní strany je údolní stanice v Jasnej). Velice přitažlivá je nejen pro rybáře, ale i milovníky ticha a přírody dolina Čierneho Váhu ve východní části pohoří. Nejlepší lyžařské sjezdařské terény se nacházejí na severních i jižních svazích Chopku. Nejlepší vybavená střediska turistického ruchu se nacházejí uprostřed Nízkych Tater, ve dvou dolinách pod Chopkom. V Demänovké a Bystré dolina. Na jihu se rozprostírá Bystrá dolina se středisky – Tále, Srdičko a Kosodrevina. Ve střední části pohoří naleznete lyžařské středisko v sedle Čertovica. Nádherná je i oblast Bocianskej doliny – Vyšná a Nižná Boca.

 
Demänovská dolina

    Demänovská dolina je nejnavštěvovanější oblastí Nízkych Tater. Ideální lyžařské terény, světoznámé jeskyně, možnost letní turistiky, překrásná fauna a flóra dali této udělali z 16 km dlouhé doliny nejpřitažlivější kout Nízkych Tater. V bezprostředním okolí střediska je návštěvníkům k dispozici kabinová lanovka, 5 sedačkových lanovek, 17 lyžařských vleků, 25 km upravených sjezdových tratí 30 km terénů s možností rekreačního lyžování.

DEMÄNOVSKÁ JASKYŇA SLOBODY

sk_013_sm.jpg 2.4K
    Nejnavštěvovanější jeskyně na Slovensku. V posledním období jeskyni ročně navštíví 150 až 175 000 návštěvníků. Objevena byla v roce 1921 a pro veřejnost je zpřístupněná od roku 1924. Dnešní vstupní otvor leží ve výšce 870 m. Z celkové délky jeskyně (8 400 m) je veřenosti zpřístupněno 1 800 metrů. Prohlídka je rozdělena na malý (1,2 km) a velký (2,2 km) okruh.




 
 
 
 
DEMÄNOVSKÁ ĽADOVÁ JASKYŇA

   Severně od Demänovskej jaskyně slobody se nachází ve výšce 840 m Demänovská ladová jaskyňa. Nejhezčí ledové útvary vznikají na jaře, kdy z roztopeného sněhu vniká do jeskyně nejvíce vody, která ihned mrzne a vytváří mohutné ledové stropy i podlahový led. Jeskyně je dlouhá 1 750 m, veřejnosti je zpřístupněno 650 m.

Více informacích o Demänovké dolině i jeskyních (včetně otevírací doby) naleznete na webové stránce: www.liptov.sk/demanovska